Vydáno 25.12.2021 | autor: Roman Jireš
Na koncertu Michala Prokopa a jeho Framus Five ve Velkém sály Lucerny 21. prosince sklidil největší potlesk hudebník, který tam nebyl. Tisícovka přítomných vzdala ovacemi vestoje hold kytaristovi Luboši Andrštovi, který zemřel den předtím ve věku 73 let.
Luboš Andršt - Kytarista, skladatel a pedagog hrál mimo jiné s Michalem Prokopem v kapele Framus Five a zahrál si s legendárním B. B. Kingem
"Luboš vždycky říkal, že jsme něco jako dva rockoví spolužáci. Byl mým služebně nejstarším spoluhráčem. Stačil ještě připravit aranže u dvou svých skladeb a u Ježkova Světa naruby, který je jakýmsi bonusem na albu, byl u natáčení základů. Pomohl také s aranží mojí skladby Má vlast, kde stihl natočit i akustické kytary v první sloce, ale pak už hrát nemohl," řekl Prokop ke své poslední spolupráci s Andrštem v době vydání alba Mohlo by to bejt nebe… Andršt, jehož jméno je synonymem pro tuzemské blues, s Prokopem natočil nejen jako kytarista, ale i jako autor a aranžér od roku 1970 pět řadových alb, čtyři živáky a zčásti se podílel i na letošní albové novince.
Příběh českého hitu: Michal Prokop a Framus Five - Kolej Yesterday
V loňském roce vyšla Andrštova vzpomínková kniha Ještě hraju vestoje, na které pracoval s hudebním publicistou a dramaturgem festivalu Blues Alive Ondřejem Bezrem. Kniha otevřela sérii publikací nakladatelství Galén věnovaných osobnostem tuzemského folku, jazzu i rocku. Andršt v ní vzpomíná na své kolegy a spoluhráče, jakými byli Jiří Stivín, Emil Viklický, Martin Kratochvíl, Rudolf Dašek, Peter Lipa, Rudolf Ticháček, Petr Janda a mnozí další. Vrací se také k období po listopadu 1989, kdy si ho Marta Kubišová pro svůj comeback vybrala jako kapelníka nebo pozvání ke společnému vystupování a natáčení od klasického kytaristy Lubomíra Brabce. Nechybí ani barvitý popis zájezdu do tehdejšího Sovětského svazu v roce 1985 nebo nedůstojných zkoušek před normalizačními rekvalifikačními komisemi.
Za svou hudební kariéru prošel mnoha kapelami a zanechal svůj otisk na řadě tuzemských desek. Hraje například na albu Michala Prokopa Město ER, s Jazz Q nahrál desku Pozorovatelna. Řadu desek vydal Andršt pod svým jménem. K těm nejvýznamnějším patří Capricornus a Imprints. Vystoupil i na festivalu klasické hudby Pražské jaro, kde před dvěma lety s kapelou Blues Band zahrál v sále pražského Mercedes Fora. Dvakrát si zahrál i s legendárním B. B. Kingem. "Jednoznačně nejvíc jsem se naučil od B. B. Kinga," prohlásil Andršt, který si s ním zahrál v roce 1998 v pražském Kongresovém centru a v roce 2000 ve zlínském klubu Golem.
O jeho stylovém rozpětí svědčila i oslava jeho 70. narozenin, která se uskutečnila s mnoha hosty v roce 2018 v pražském Lucerna music baru. Andršt tehdy vystoupil s třemi aktuálními sestavami. Postupně zahrál s jazzově laděným Luboš Andršt Group, bluesovým Luboš Andršt Blues Band a v blues rockové sestavě také s legendou československého bigbítu Energitem. "Když zrovna hraji blues, tak do toho občas přidám nějakou 'jazzovou zatáčku' a zamotám do té muziky noty, které tam nikdo nečeká. Ale dělám to i naopak. Do jazzové muziky napálím blues a to zabere vždycky," podotkl ke své hře muzikant, který působil i v bigbítové skupině George & Beatovens a hrál i s Mariánem Vargou.
Muzice se Andršt věnoval i z jiné stránky. Od roku 2013 byl předsedou dozorčí rady Ochranného svazu autorského (OSA). Dozorčí rada tvořená šesti skladateli, třemi textaři a čtyřmi nakladateli mimo jiné pracovala na dopadech směrnice Evropského parlamentu o kolektivní správě na činnost OSA a její transpozice do našeho právního řádu.
V roce 2017 se Andršt se po více než 40 letech vrátil k debutu kapely Energit. Její album v roce 1973 tehdejší vedení vydavatelství Supraphon odmítlo vydat, neboť redakční radě kvůli tvrdšímu stylu a angličtině přišlo ideologicky závadné. Aktualizovaná verze původní nahrávky spojující minulost a současnost tuzemského bluesrocku vyšla pod názvem Time's Arrow jako pocta baskytaristovi Vladimírovi Padrůňkovi, který zemřel v roce 1991 v necelých 40 letech. "Přišlo mi jako dobrý vtip, že dříve zamítnutý Energit vydal právě Supraphon. Proto jsem jim zavolal jako prvním. Tím se to uzavřelo, budu mít čistý stůl a budu si myslet, že svět je zase normální," uvedl tehdy Andršt.
Své bluesové cítíně Andršt mimo jiné demonstruje na kompilační nahrávce One Man Blues z roku 2013. Album se skladbami z let 1984 až 2007 přináší muziku, které neodpovídá vžitým názorům, že blues je zasmušilá hudba zpívaná nešťastnými lidmi. "O tom tahle muzika není. Jeden z prvních bluesových textů je o tom, že zpěvák nemá ani peníze, ani ženy, ale aby nemusel brečet, bude se raději smát. Blues je prostě přitakání životu," konstatoval Andršt. "Blues je muzika, která nikoho nezklame. A je hlavním zdrojem pro celou populární scénu, vycházeli z ní Rolling Stones, Cream, The Who a další kapely, jejichž rokenrol je vlastně jenom takové rychlé blues," dodal hudebník, který se držel hesla: Když necvičíš den, tak to víš ty sám. Když necvičíš týden, tak to už vědí tvoji spoluhráči, a když necvičíš ještě déle, tak to poznají úplně všichni.
Text: Roman Jireš, foto: David Webr
Témata: Luboš Andršt, Michal Prokop, Framus Five, smrt
