Hana Hegerová: Jsem jenom člověk
autor: archiv
zvětšit obrázekAlbum Hany Hegerové MLÝNSKÉ KOLO V SRDCI MÉM je právem pokládáno za vydavatelský počin roku. Zpěvačka čekala s vydáním nového studiového alba téměř čtvrt století a její četní příznivci čekali trpělivě s ní. Teď jsme se všichni dočkali: je tu CD francouzských šansonů s českými texty (možná spíše básněmi) zazpívané tak, jak to umí jen Hana Hegerová.
Jak říkají Angličané: udělala jsem, co jsem mohla. Doufám, že splacen je.
Na všechny autory. Na textaře, kteří byli tak skvělí, že na mě v průběhu těch třiadvaceti let nenaléhali, abych písně s jejich texty už konečně natočila. Upřímně a moc doufám, že jsem je nezklamala. Mám čisté svědomí: opravdu jsem udělala, co jsem mohla.
Jistě, potkávali jsme se, vzájemně jsme o sobě věděli. O to báječnější od nich bylo, že mě nepřemlouvali ani se neptali, co s těmi jejich texty je. Pokládám to od nich za velké gesto.
Skutečně v šuplíku, mám takovou zvláštní přihrádku, ve které uchovávám texty, které mi textaři píší a posílají. Texty k písním na album Mlýnské kolo v srdci mém jsem navíc měla ve zvláštním fasciklu, tam ležely, pěkně v klidu, a čekaly na dobu, kdy nadobudu sil a natočím je.
Věděla jsem, že nové písně budu muset natáčet ve studiu, a do toho se mi nechtělo. Studio nemám ráda. Hlavně proto, že tam stále slyším své chyby. Když jsem na jevišti, dělám samozřejmě taky chyby, ale obecenstvo mi umožňuje na ně zapomenout. Publikum reaguje hned, a – musím se pochválit – reaguje velmi dobře. To mě odvede od toho, když se mi něco povede méně, když něco nezazpívám dobře.
…což je mi moc líto. Jedním z nich je Pavel Kopta – a musím vám říct, že od něj mám doma ještě jeden výborný text. Taky „přeložený“ z francouzštiny, taky z repertoáru Edith Piaf. Ale nemám na něj. Ta píseň se mi moc líbí, ale skutečně na ni nemám. Nenaplním ji, neumím ji zazpívat tak, aby byla platná, aby rezonovala s publikem. Ráda bych ji nabídla někomu, kdo z ní vytěží to, co v té písni je.
Paní Fikejzová říká, že už nikdy nic nenapíše, já říkám, že už nikdy nic nenazpívám; našla jsem ale ještě jeden francouzský šanson, tedy francouzskou písničku, která se mi moc líbí. Kdyby Jiřinka přece jenom trošku cukla a kdybych cukla i já, mohly bychom ji ještě „udělat“. Ale nevím, nevím… obě říkáme, že už nic nového neuděláme.
Proto, aby na albu šlo všechno dohromady, a to i technicky, aby deska měla společného jmenovatele jak v muzice, tak v doprovodu, tedy, jak se říká, v soundu.
V jedné písni francouzština zní, ta je alespoň částečně francouzská. Já jsem ale chtěla, aby lidi těm písničkám rozuměli. Proto jsou všechny texty česky a poslední kousek na albu slovensky, ten je od pana Feĺdeka.
Každý zvlášť, ale tuhle píseň jsme spolu kdysi zkusmo spolu zpívali v Redutě. Trochu jsem se toho tenkrát bála, protože je hodně něžná a tichá. Měla ale veliký ohlas. Proto jsem Jarka požádala, abych ji mohla zařadit i na nové album – a on souhlasil.
Každá písnička je samozřejmě pevně postavená. Protože jsem ale taky jenom člověk se svými náladami, dispozicemi a indispozicemi, nejsou ty písně vždycky stejné. Navíc v interpretaci hraje důležitou roli publikum, jeho naladění a to, jak je cítím já.
Ne. Samozřejmě mám ke každé písničce osobní vztah, v každé je něco ze mě, to je jasné. Ale nebilancovala jsem.
Co se týče soukromí, stále myslím na mámu, jak jinak. A co se týče práce, tedy mojí profese, je mi samozřejmě moc líto, že už tu není Pavel Kopta.
Časopis 19 - rubriky
Časopis 19 - sekce
DIVADLO
Toyen - Všechny barvy samoty v Divadle Kolowrat
„Toyen se mi už mnoho let vrací do myšlenek i do srdce…. je jako sen, stále vám uniká a brání se d celý článek
OPERA/ TANEC
Coco Chanel jako přehlídka módy i života
Balet NdB přichází s novou premiérou věnovanou módní ikoně Coco Chanel. Choreograf Mário Radačovský připravil celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Příběhy filmových legend
Bruce Willis: vyvolený
Portrét fenomenálního amerického filmového herce. Francouzský dokument. Smrtonosná p celý článek