Skupina tímto výrokem pár lidí pohoršila, protože jí na to skočili. PR brutální, všechna čest, videopozvánky jí natočila celá plejáda známých hudebníků a osobností. Reklama na nedělní přenos tak na mě skákala ze všech stran a nebyla možnost se jí vyhnout.

Monkey Business své vystoupení odehráli v Horažďovicích, odkud před časem vysílali třeba Cocotte Minute. Prostor tamního kulturního domu totiž slibuje dobrý zvuk i světlo. Kamera byla dobrá, muzikanty jsme měli z první ruky. Škoda že stream byl předtočený, ztrácel tak jistou autenticitu. Absence chyb a dalších kouzel nechtěného měla za následek, že koncert působil moc dokonale, až sterilně. Ale na druhou stranu je to pochopitelné - kapela chtěla dát fanouškům stoprocentní zážitek, když už jí za to zaplatili.

A hrála jedna báseň a znovu a znovu dokazovala, že u nás patří ke špičce. Jen setlist bych osobně poskládala trochu jinak. Ale to bude tím, že aktuální nahrávka "Freedom On Sale", která tvořila jeho podstatnou část, je na mě moc vyklidněná a působí ospalým dojmem. Monkey mě víc baví, když jedou v rychlejším módu a stříká z nich energie.

No, nevím, jestli na uvítanou zvolit píseň, v niž nás vyzývají, ať jdeme někam (nadhled, haha), ale budiž, každopádně "Fuck Neutrality" je pořádný nakopávák. Mezi songy pouštěl Roman Holý potlesk, aby si on a jeho kumpáni připomněli koncertní náladu.

Kořením setu byl avizovaný host v podobě Ewy Farné. Ta naskočila do rozjetého vlaku v písni "Kick the Stupid", v jejíž klipovém ztvárnění zaskočila v roli zpěvačky. Hned poté následovala už zlidovělá "Dobré ráno, milá", která se vryla do paměti díky spolupráci s Davidem Stypkou. Monkey Business už ji zpívali krátce po jeho skonu, aby mu vzdali hold. Jeho hlas zde bohužel chyběl. I když je Matěj dobrý zpěvák, David je prostě nezastupitelný, na tuto skladbu to chce zemitý hlas. Ewa neskrývala dojetí.

Poté se objevila ještě v písni "Gumball". To si sedla na židli Romana Holého a improvizovaně zapěla: "Sednu si na chvíli, bejby, na šéfovo místo." Mezi ostatní zapadla výborně, hlasy všech krásně ladily. Jen ten outfit zase (není na fotce) - ne že bych si hrála na módní policii, ale třpytivé hromnice se k lesklým hnědým kalhotám moc nehodí.

Když už jsme u těch kostýmů, kapela je jimi proslulá. A v tomto ohledu nebyla pozadu ani v neděli. Během setu vyměnila hned trojí sadu. První třetinu odehrála v oranžovo-žlutých oblečcích. Ty vystřídaly červené modely s nášivkami s odkazem na staré dobré formace (Pink Floyd, Ramones a další). Závěr pak odehrála v latexových oděvech, které z poloviny tvořila americká vlajka a z poloviny symboly komunistických zemí. Politické narážky nechyběly ani v promluvách členů skupiny či na plackách (například Tereza měla na hrudi "Sputnik x Astra Zeneca").

Převlékací přestávky vyplňovaly předtočené coververze, které MB pořídili během zimní session (dle norských svetrů, které tehdy měli na sobě), a pak songy z filmu "Bourák" (nejsou uvedeny v setlistu - chtěla jsem si vystoupení pustit znovu a vše dohledat, ale už to nelze, ačkoliv se kapela předem dušovala, že záznam bude k dispozici týden po odvysílání).

Při "Piece of my Life" se promítaly ukázky z klipu, které se prolínaly s aktuálními záběry, což vytvářelo povedený efekt. "Boner" byl extra procítěný, plný feelingů. Závěrečný kousek "My Friends" začal zpomaleným úvodem, pak to ale muzikanti rozjeli jaksepatří.

Vyvrcholením byl křest desky "Freedom On Sale". Role kmotry se zhostila samotná Tereza, která cédéčko pokřtila plzní (z plechovky), tedy nápojem ve skupině oblíbeným.

Na konci setu Matěj poděkoval neministrovi kultury Zaorálkovi za to, že neexistuje. Tím si rýpnul do absence podpory kultury v době covidové. Po koncertu následoval chat se stěžejní čtyřkou (Matějem, Terezou, Romanem a Pavlem), během kterého u piva a panáků vtipně odpovídala na dotazy od fanoušků. Prozradila třeba, že by měla jet podzimní turné s PSH, a potvrdila, že Roman pracuje na sólovce v češtině. Diskutovalo se ještě dlouho po půlnoci.