Byl to tenkrát asi super mejdan. Jen si to představte: kapela v plné síle, spousta hostů, vyprodaná hala a téměř třicítka našláplých skladeb. Bratři Homolové mají nadání napsat jednoduchou, nevtíravou a dobře zapamatovatelnou melodickou písničku. Vedle toho na nich od počátku oceňuji velkou dávku sebeironie, kterou využívají nejen při skládání hudby, ale hlavně při samotných koncertech.

Během svého působení kapela složila dostatek hitů a většina jich zazněla i v Průmyslovém paláci. Mezi nejlepší patří veselá letní "Festivalová", která hned zpočátku přivedla fanoušky do správného stavu, dále odsýpající "Pedro se vrací" a vtipná huličská "Sejkonopí". Dojem z nahrávky kazí její nepříliš povedený zvuk. Jednak občas nepříjemně převažují basy, které utápí melodické linky a zpěv. Také vůbec nesedí zvuková stopa ruchového mikrofonu - hluk fanoušků zní jakoby z dálky, navíc připomíná spíše velký otevřený koncert. Za celou dobu není téměř slyšet jejich zpívání. I pitvoření a šaškování je chvílemi zbytečně moc.

Jaký by to byl živák bez hostů. Na tom wohnoutím uslyšíte lídra finských Waltari, který si vystřihl píseň "Činely". Ve stejné skladbě zpívá také Lenka Dusilová, jež si zarejdila i v následující "Rajda". Jaroušek ze Tří sester oživil klarinetem klidnou skladbu "Jaroušek na tři".

Ačkoliv během koncertu (reportáž naleznete zde) zaznělo na třicet songů, na "Živáčku" jich je vzhledem k časovým možnostem CD pouze devatenáct. Oproti DVD také chybí samotný křest, vystoupení Dua Egon a zejména dalších hostů, kteří si s Wohnouty zahráli. Na desce tak neuslyšíte např. Vypsanou fiXu, Divokýho Billa nebo Lety mimo. Je to škoda, možná by mělo větší smysl vydat dvojcédéčko než koncert sestříhat. Nutno však říct, že chirurgický zákrok není na nahrávce poznat. Ve finále veselé odpočinkové písničky, ne zrovna málo chybek a lepší průměr.