RECENZE: Madonna jako tajná agentka Madame X nabízí instantní zážitek na jeden poslech

Kdo je to Madame X? Učitelka tance Martha Graham řekla tehdy devatenáctileté Madonně: "Dám ti nové jméno. Vždy, když přijdeš do školy, nepoznám tě. Budeš měnit identitu. Staneš se záhadnou."  Také Královna popu osmdesátých let potřebuje tu a tam osobní a pracovní změnu. Proč tedy nevytáhnout z rukávu alter-ego, nepřesídlit do Portugalska a neudělat zkrátka něco úplně jiného. Madonna, nadšená a připravená nasázet novou inspiraci evropských žánrů do typických znaků moderní pop music, připravila společně se silnou producentskou základnou patnáct písní, které se tváří temně, abstraktně, multikulturně, záhadně a neprvoplánově.

Pod slupkou, která je výborně opatřena plnotučným zvukem basů, však ve svém jádru nenabízejí mnoho orgasmických momentů. I přesto se však může náročnější posluchač ukojit klasickým pianem, mandolínou, početnou sborovou sekcí, nápaditými dechy, rozvernými smyčci nebo masivními bubny. Celek však není zdaleka tak jedinečný a ve své konečné prezentaci spíše propadá. Jeho kamenem úrazu jsou totiž naprosto fádní melodické linky a ještě horší zpěv Madonny.

Madonna slaví šedesátku - TOP 10 nejikoničtějších písní Královny popu, která zpívala o sexu, potratech i bolesti

OTRAVA AUTO-TUNEM

"Madame X je tajný agent, cestující světem, měnící svou identitu. Bojuje za svobodu a rozsvěcuje temnotu.  Je tanečnice. Profesorka. Hlava státu. Uklízečka. Jezdec. Student. Matka. Dítě. Učitelka. Jeptiška. Zpěvačka. Světice. Děvka. Špionka v domově lásky."  

Přiznejme si, že přenést takový charakter do zpívání je pro jednoho člověka rozhodně nelehký úkol. Bohužel právě hlavní vokál je Achillovou patou celého alba. Ač můžeme zvednout palec nahoru za Madonnino autorské přičinění téměř u každé písně, její pěvecký vklad je bohužel znásilněný dolaďovacím efektem auto-tune, kvůli kterému se z hudby vytrácí veškeré emoce. Výsledkem je, že posluchač končí po půl hodině otrávený veškerou digitalizací hlasového projevu. To samé platí i pro přizvané hosty. Ke zpěvaččině smůle ovlivňuje tento fakt i dojem z její role vypravěčky v podobě svůdné a záhadné Madame X mluvící různými jazyky, která by s jiným přístupem k celkovému zvuku zanechala v posluchači mnohem hlubší stopu.



Záměr Madonny nebyl vůbec vedle. Kdyby se ony malé balíčky kreativity byť jen trochu aplikovaly do melodických linek a výsledného mixu skladeb, mohla mainstreamová pop music dostat zase jednou pořádnou injekci originality. Takto je výsledkem lákadlo na hudební zážitek, který po jeho absolvování už prostě nechcete zažít znovu. Jeho potenciál tak za šedesát čtyři minut poslechu upadne do věčného zapomnění.

text: Filip Pešta

Témata: Madonna, Madame X