Hlavní obsah

Zpěvák Jakub Ondra: Vracím se do Čech kvůli rodině

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Písničkář a světoběžník Jakub Ondra (28) je jedním z mála Čechů, kterým vydala desku velká německá firma. Singlem Začátky ale signalizuje, že se ocitl v nové životní fázi. „Chybí mi Česko, už nebudu zpívat v angličtině,“ říká Jakub.

Foto: archiv Jakuba Ondry

Jako pouliční muzikant s kytarou začínal už ve svých šestnácti letech.

Článek

Řadu let jste byl v zahraničí. Kde vlastně?

Nejdřív v Nizozemsku. Můj táta vycestoval jako doktor do Ameriky a potom se odstěhoval do Nizozemska. Přemluvil jsem mámu, aby mě tam pustila a mohl jsem žít s ním. Chodil jsem rok na mezinárodní školu. Pak jsem se přestěhoval do Prahy, začal jsem buskovat (vystupovat na ulici, ve veřejném prostoru) a vydělávat první peníze muzikou.

Jak se vám podařilo vydat desku u velké německé firmy?

Když jsem hrál na Staroměstském náměstí, přišel ke mně talentový scout z německé Sony Music a podepsali jsme smlouvu. Stalo se to úplnou náhodou, nebyl jsem tehdy známý ani v Čechách. Měl jsem vydaný jediný singl Malý princ, který trochu hrála Evropa 2.

Zkusil jsem to tedy v Berlíně, nahráli jsme desku, vydali píseň On the Menu, která dobře fungovala na Spotify. Má asi 8,5 milionu přehrání a se všemi remixy 10 milionů. Ale nijak jsme na to nenavázali, neměl jsem v té době dost zkušeností.

Sedla vám německá mentalita?

Berlín je hodně kosmopolitní, není to typicky německé město, takže těžko říct, jestli jsem měl možnost zažít pravou německou mentalitu. Ale docela se mi tam líbilo, lidi byli otevření, nesetkal jsem se s tím, že by se na Čechy koukalo skrz prsty.

Pak přišla jaká země?

Odstěhoval jsem se do Prahy a buskoval jsem, jenže busking v Praze zakázali. Odešel jsem proto do Švýcarska, kde šlo buskovat hodně dobře. Začaly mi pak chodit různé nabídky, měl jsem štěstí, hrál jsem i pro patnáct tisíc lidí v hale, takže jsem tam zůstal a teprve nyní se vracím do Prahy.

Proč se vracíte?

Chybí mi Česko. A v mojí rodině se staly věci, díky nimž si uvědomuju, že blízcí lidé, které mám rád, tu nebudou napořád.

Busking je tvrdá škola. Stala se vám nějaká šílená historka?

O Vánocích ve Švýcarsku mě při hraní okradl nějaký kluk. Dokonce to mám na videu. Dával jsem ho na Instagram, jestli ho někdo nepozná. Z obecenstva mě natáčeli zrovna v takovém úhlu, že zachytili jeho obličej. Ten člověk přiběhl, sebral mi z futrálu všechny bankovky a utekl pryč.

Když jsem viděl, jak rychle běžel, nemám lidem za zlé, že ho nehonili, protože to byl sprint. Myslím, že kdyby se místo kradení přihlásil na závody, tak by se tím mohl živit lépe.

Budete přesto pokračovat v buskingu?

Určitě. Ale v Praze se to nesmí, což je podle mě hrozná škoda. Snažíme se s jedním klukem komunikovat s magistrátem a lobbovat, aby se hrát smělo.

Na jedné straně je pravda, že máte rezidenty, kteří na daném místě bydlí, a když jim pod oknem někdo od rána do večera hraje tři stejné písničky, tak je to nebaví.

Chtělo by to vytipovat místa, kde rezidenti nebydlí, anebo časy, kdy nejsou doma. Najít kompromis. Třeba dole na Václavském náměstí v Praze nejsou žádní rezidenti, jen kanceláře, restaurace a hotely. Kdyby se smělo hrát třeba od pěti do devíti, nebyl by to problém. Ale nikdo si nechce dát tu práci a zabývat se tím.

Foto: archiv Jakuba Ondry

Jakub Ondra

Máte vztah i k literatuře. Co vás v poslední době zaujalo?

Dřív jsem četl víc než dnes a chci se k tomu vrátit. Poslední knížka byla Válka s mloky, kterou jsem dostal k Vánocům. Při životě na cestě, kdy hrajete nebo se přesouváte z jednoho místa na druhé, není moc čas.

Čím jinak dobíjíte baterky?

Moc nedobíjím, myslím, že teď jedu na 150 procent svých možností. Létám mezi Švýcarskem a Prahou, nahráváme desku s Igorem Ochepovským, kterou chceme vydat na konci roku. Buď hraju, vydělávám peníze na desku, na videoklipy, nebo jsem v Praze a dělám tu desku. Je to práce nonstop. Trochu dobíjím tím, že se vidím s kamarády.

Vaše nová písnička Začátky je česky. Chystáte desku v češtině?

Určitě. Už nebudu vůbec zpívat v angličtině.

Ve zmíněné písničce zazní, že nejradši máte začátky. Cítíte se být v nové životní fázi?

Jasně. Myslel jsem to tak, že období, kdy jsem vydal Malého prince, bylo období, kdy jsem s muzikou začínal. Pak se to rychle přetnulo německou smlouvou a já neměl možnost tuto cestu projít. Tak se vracím zpátky na začátek, který byl před deseti lety.

Dojde se změnou jazyka i ke zvukovému posunu?

Písničky budou víc akustické. Zrovna jsme nahrávali smyčce pro třetí singl, a to je hodně akustické. V mnoha písničkách bude jen piano, kytara, smyčce, žádná velká produkce. Bude to hodně o mně.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Old Town Square - Jakub Ondra [CD]

Reklama

Související témata:
Jakub Ondra

Výběr článků

Načítám