RECENZE: Zpěvačka Anna K. našla v Údolí včel svůj albový svatý grál

Devět skladeb plus intro z pera zpěvaččina dlouholetého životního partnera Tomáše Varteckého dýchá a pulsuje životem a zpívá-li Anna K. o lásce, činí tak díky Varteckého textařskému umu vkusně a hlavně uvěřitelně. Není v tom ani kus vypočítavosti nebo kalkulu, písničky z Údolí včel jsou na míle vzdálené lepivě podbízivému ukňouranému a vypočítavému sajrajtu, kterého je plný éter.

Už úvodní Údolí včel je plné krásných textových obratů jako „A jak se s dalším nádechem rozloučila tma/znovu zavíráme oči, to se občas dělat má/zapomenem na lidi i čas/na hradě z peří“, přičemž píseň vrcholí naléhavým refrénem se slovy „Jsi poslední král/co pro mý srdce zemřít chtěl“.

Svět obrácený naruby

Propojení Anny K. a Tomáše Varteckého je absolutní, jako kdyby si ti dva album točili hlavně pro sebe (viz třeba slova písničky Na malou chvíli: „Znám tě už tolik let/jak jsi mi převrátil naruby svět“), přičemž ale na posluchače nezapomněli. Skladatelsky si Vartecký vybral mimořádně silnou chvilku, prakticky každá píseň stojí na silném nápadu, obsahuje moment – ať už textový nebo hudební – díky kterému se zasekne do mozku a chcete si ji pouštět opakovaně.

Údolí včel 80 % Anna K.

Skladby jsou vzdušné, lehké, v tom nejlepším slova smyslu tradiční. Kovboj je svůdně ovoněná americkým country rockem, O Tobě i o mě je propletená nádherně zvonivými akustickými kytarami a i ta závěrečná vánoční Na vločce se obejde bez kýčovitých „cukrových“ propriet. Bez debat jedno z nejsilnějších tuzemských mainstreamových alb.