Zhruba dvě tisícovky diváků v pondělí 9. listopadu 2009 zavítaly do pražské Tesla Arény na koncert legendárního rokenrolového „zabijáka“ Jerryho Lee Lewise. Ten do Prahy zavítal již podruhé. Jeho první návštěva proběhla před pěti lety. Tehdy neúnavný pianista vystoupil v pražské Lucerně u příležitosti oslav 50 let rokenrolu. A o rokenrolu především byla i jeho letošní návštěva. Ta odstartovala krátce po osmé hodině večerní koncertem Lewisovy sestry.
Pokud někdo před koncertem pochyboval o kvalitách této zpěvačky a pianistky, pak po jejím vystoupení musel zákonitě své mínění přehodnotit. Linda Gail Lewisová je prostě Jerry Lee v sukních. Její vystoupení, během kterého zazněly především slavné rokenrolové kusy, nabídlo snad vše, co k této muzice neodmyslitelně patří. Hlavně skvělou a energickou show, která navíc nestála jen na výkonu hlavní protagonistky, ale mohla se opřít i podporu všech členů kapely. A je jedno, zda Linda zpívala Jambalayu Hanka Williamse nebo Perkinsovu rokenrolovku Blue Suede Shoes. Za svůj téměř hodinový výkon si také Linda zaslouženě vychutnala od pražského publika bouřlivý potlesk ve stoje. A diváci ten večer rozhodně nevstávali naposledy.
Možná jen byla škoda, že se dramaturgii koncertu nepodařilo minimalizovat prodlevu, mezi jednotlivými bloky večera, protože během dvacetiminutové přestávky mezi vystoupením Lindy a Jerryho Lee atmosféra v Tesla Aréně přeci jen trošku vyprchala. Hlavní okamžik večera přišel před půl desátou večerní, kdy na improvizované pódium vstoupily členové Lewisovy doprovodné kapely. Těm patřily první tři songy, které připravily půdu pro příchod rokenrolového velikána. 74letý Lewis nenechal nikoho na pochybách, že i přes svůj věk dokáže klávesy klavíru ještě pořádně podráždit. Jeho hra byla na setinu vteřiny přesná a každý tón měl své místo předem dané a vypočítané. S téměř nehybným výrazem ve tváři, kdy maximálním náznakem emocí bylo lehké pousmání, a s prsty kmitajícími po klávesách chvílemi připomínal až hudební automat, který na pražské publikum chrlil jeden velký hit za druhým. Nechyběly samozřejmě ty nejslavnější, jako CC Rider, Whole Lotta Shakin’ Going On, nebo Great Balls Of Fire, která také krátce po čtvrt na jedenáct večer udělala tečku za Lewisovým pražským koncertem. I Jerryho Lee nadšení diváci odměnili bouřlivým potleskem ve stoje. Dalšího přídavku se však již nedočkali. Rokenrolový koncert roku se stal minulostí.