Efterklang - sebevědomý návrat v plné síle

11. březen 2011

Před šesti roky zanechali Efterklang v návštěvnících po svém prvním koncertu nesmazatelnou rýhu, jejíž hrany se neotupily ani po tak dlouhé době. Ještě jednou vystoupili na zvláštním, poloutajeném večeru pro výrobce jedné známé finské lihoviny, a tak jejich letošní návrat do Meet Factory byl fanoušky netrpělivě očekáván. Překonají sympatičtí Dánové proklatě vysoko nasazenou laťku šest let staré vzpomínky z Paláce Akropolis?

Od minulé návštěvy toho Efterklang stihli opravdu hodně. Vydat dvě řadovky, spolupracovat se symfoňákem, založit koncertní dorost Efterkids a natočit celovečerní film. Ten byl také atmosférickou předehrou živého vystoupení septeta, které nastoupilo na pódium krátce po desáté hodině večerní. A hned od počátku bylo jasné, že i když sledujeme v jádru stále stejné muzikanty, po šesti letech hraní před nás přestoupila sehranější a mnohem sebevědomější sedmička multiinstrumetalistů. Největší pozornost se pochopitelně soustředila na zpěváka a perkusionistu Caspera Clausena, tím, jak hudebníci přecházeli od jednoho nástroje k druhému, ale neustále strhávali pozornost mimo tradiční místo vpředu uprostřed malého pódia Meet Factory.

Zatímco před šesti roky se soustředění na muziku u Efterklang zdálo jako částečně imidžová záležitost, letošní „přejíždění" publika spíše prozradilo, jak si tenkrát kapela v konfrontaci s neznámým publikem nevěřila a soustředila se zuby nehty na správné odehrání tehdejšího playlistu. Po téměř třech a půl letech na nekonečné šňůře koncertů už nebylo třeba se před něčím schovávat. Naopak, kapela mohla tentokrát i díky poslední rockovější desce Magic Chairs nabídnout barevnou paletu nálad, od neoklasických, přes hlukově post-rockové až po hravě rockové s nečekanými world music odkazy. A činila tak s chutí a maximálním zápalem.

02280882.png

Proč tedy nedávám nakonec koncertu absolutorium? Může za to publikum, které bychom mohli rozdělit na dvě části. Fanoušky, kteří živě reagovali na vše, co se na pódiu odehrávalo, a po každé písničce kapelu zasypalo bouřlivým potleskem, a pak na ty, kteří se přišli bavit. Bohužel často ne muzikou, a zde se ukázalo, jak může být blízkost baru koncertnímu dění dvousečná. Hlasité diskuze výrazně narušovaly jemnější pasáže koncertu a když k tomu připočteme mlhu složenou z cigaretového kouře a pódiových mlžníků, která houstla až do rozměrů, z kterých by měl Rákosníček radost, máme nakonec přes sebou bezvadný koncert, který si zkazili především fanoušci sami. Pokud mohu, tak bych se přimlouval, aby příští koncert dánských sympaťáků proběhl ve vhodnějších prostorách, který kecající trendaře oddělí od těch, kteří přišli pouze za muzikou. Skvělá hudba Efterklang si to bezpochyby zaslouží.

autor: Pavel Zelinka
Spustit audio