Kittie - Oracle

No už to budou tři roky co vyšlo album této bezesporu zajímavé ženské bandy z Kanady. Tento článek by měl být jakýmsi ohlédnutím za tímto vydařeným albem.

Narozdíl od předchozího alba Spit se Oracle odlišuje předeším značným přitvrzením zejména v hudebním provedení, takže hudba na tomto albu je podstatně drsnější než na přechozím kuse. Možná je to tak tím, že kytaristka Fallon Bowman po vydání prvního alba kapelu záhy opustila a tak na to zůtaly děvčata jenom tři. Morgan Lander, která má na starosti vokály a kytary se vylepšila zejména po hlasové stránce. Její řev "raněné dračice", jak jednou prohlásil můj kámoš Klaudy, balancuje skutečně někde na hranici mezi zvířetem a lidskou bytostí a přece je v jeho barvě cosi podivně upřímného, navíc jej prokládá v mnoha písních čistým hlasem, prostě lahůdka k poslechu. Další nepřeslechnutelnou součástí jsou velmi jednoduché, ale hluboké, rvavé a drsné kytarové a basové riffy s klasickými půltónovými přechody, které vytváří k vokálům rovnocenný kompaktní hudební podklad. To vše smaozřejmě plnye časem a prostorem v pomalejších důrazných rytmech, kde bubenice Mercedes Lander výborně pracuje s činely, ale zejména s kopákem a přechody (např. závěr Mouthful of Poison, závěr No Name nebo předehra k What I Always Wanted). Celé album se nese v melancholickém duchu, texty jsou velmi pocitové.

Playlist:

1. Oracle - první píseň, je vlastně jakýmsi úvodem do alba a dalo by se říct že i úvodem ke zadřilejším věcem.

2. Mouthful of Poison - velmi zadřilá věc, moje nejoblíbenější. Valivé tempo, dobře propracovaná souhra všech nástrojů a cosi jako flanger na vokály v samotném závěru. Prostě hitovka.

3. In Winter - vzhledem ke své jednoduchosti velmi melodická, ale zachovává si na celém albu všudypřítomnou tvrdost.

4. Severed - drobře odvedený kousek. Přmo ukázková hudební ponurost. Výborné riffy, ale zejména bicí (kopáky).

5. Run Like Hell - tato píseň je cover na Pink Floydy, ale mezi mé nejoblíbenější zrovna nepatří, i když jsou zde dobře vymakané vokály.

6. Pain - klasický metálek s refrény podobajícími se Rage Against the Machine.

7. Wolves - velmi dobrá, houpavě melancholická, výborné vokály v refrénech.

8. What I Always Wanted - spolu s Mouthful of Poison a Pain asi nejzadřlejší věc troufám si říct na celém albu, byl na ni natočen i videoklip. Nápadité melodie i rytmy. Výborné je i prokládání čistého hlasu a řevu a odpálená závěrečná pasáž.

9. Safe - tady je kromě kytar použito i cosi jiného, snad klávesy, opět velmi působivé vokály a přechod z poklidné první do gradující druhé poloviny.

10. No Name - předzávěrečná rychlovka, v jedné pasáži jsou asi nejrychlejší bicí a celé desce, ale ani zde by si milovník goregrindu ani pořádně nezametal.

11. Pink Lemonade - hlavní charakteristikou této písně je jeí délka, která mírně přesahuje 10 minut a docela přirozeně a elegantně uzavírá celou desku.

TIP: Slyšeli jste i Vy toto album? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!