Skupinu Lokomotiva zná asi každý divák televizního pořadu Politické harašení dvojice Bubílková – Šimek. Jak jste na našich stránkách určitě zaznamenali, na sklonku minulého roku vyšlo této formaci nové cédéčko s názvem Tancuj trochu víc. Sound kapely doznal na této desce několika podstatnějších změn a tak jsme využili nabídky hudebního vydavatelství BMG k rozhovoru s frontmanem skupiny, zpěvákem, hudebníkem a skladatelem, Petrem Vondráčkem. Povídali jsme si nejenom o změnách, které přineslo nové album, ale řeč přišla i na obecnější témata.

Na úplný začátek bych se chtěl poohlédnout o několik let zpátky. Vaše skupina začínala pod názvem O. O. T. M. Proč jste se přejmenovali na Lokomotivu?
OOTM (One Of The Millions) byl složitý a těžko zapamatovatelný název. Stále jsme se setkávali se zkomoleninami jako např. OPBH či OOTH. Proto jsme se podle jedné písně přejmenovali na Lokomotivu. Navíc, tento stroj symbolizuje pohyb, rytmus a sílu, čili atributy Rock´n´Rollu.

Jaký je váš vztah k železnici jako takové? Jezdíte rád vlakem?
Zcela upřímně, vlakem skoro nejezdíme. Známe ho především ze železničních přejezdů a z Večerníčků „O neposlušné mašince“. Jinak lze říci, že náš vztah k železnici je určitě kladný.

Teď už ale k vašemu novému albu. Na desce Tancuj trochu víc vaše muzika trochu přitvrdila. Je to trend, kterým se chcete ubírat do budoucna? Znamená to, že chce Lokomotiva opustit tradiční formu rokenrolu?
Nevíme, co přinese budoucnost. Rock´n´Roll je základ, ze kterého jsme vyšli a vždycky bude nedílnou součástí našeho repertoáru. Poslední deska se skutečně odlišuje od tradičního pojetí Rock’n’Rollu, nicméně se domníváme, že žánrové prvky obsažené na naší nové desce jsou Rock’n’Rollu velmi blízké. A do budoucna? Uvidíme, co se v našich autorských makovicích samovolně zrodí v budoucnu. Necháme se sami unášet a překvapit.

Posluchači vás znají především z televizních pořadů dvojice Bubílková – Šimek. Necháte se inspirovat politickou satirou této dvojice při tvorbě vašich písní?
Absolutně ne. Jedinou politickou písní je náš největší hit, znělka „S politiky netančím.“ Jinak jsou texty našich písní o něčem úplně jiném než o politice, a to je dobře.

Když píšete novou píseň, co je pro vás při tom nejdůležitější?
Za sebe mohu říci, že kladu důraz zejména na hudbu. Musí obsahovat nějaký harmonický nebo melodický moment, který by měl posluchače chytit přes uši za srdce. O to se snažím především. Nekladu velký důraz na dobře pochopitelný a opakovaný refrén, což je možná chyba z hlediska touhy českého posluchače zpívat si s interpretem. Text přichází posléze a je pro mě druhotný.

Rokenrol je hudba americká a v této jeho kolébce vznikla velká spousta dnes už klasických skladeb. Nemáte chuť některou z nich přetextovat do češtiny a zařadit do svého repertoáru?
Máme repertoár asi třiceti převzatých amerických Rock´n´Rollů od Elvise, Jerryho, Chucka Berryho nebo Little Richarda. Anglicky zpívané jsou skvělé, tak proč je „prznit“ češtinou. Vlastně jsme za celou tu dobu přetextovali pouze dvě písně a to za účelem jejich vydání na desce Revelové rokenrolu. Jednalo se o skladby „Great Balls of Fire“ a „Good Golly Miss Moly.“

Máte nějaký hudební nebo pěvecký vzor?
Pěvecký vzor je Elvis, hudební Jerry Lee Lewis

Celá řada legendárních rokenrolových zpěváků prošla několika hudebními žánry, jaké další hudební styly (kromě rokenrolu) jsou blízké vám?
Funky, soul, americká country, blues, jazz…. Vesměs tedy hudební styly, kde muzikanti musí skutečně něco předvést, styly, které jsou poctivé, tedy bez zásadní elektronické výpomoci.

Vyšla vám deska, chystáte nějaké koncertní promo turné?
Doufáme, že na přelomu dubna a května 2004 se nám podaří objet republiku s koncertním turné.

Kde vás mohou vaši fanoušci v nejbližší době vidět?
Všechny naše fanoušky bych rád odkázal na naše internetové stránky, takže všechny aktuální termíny naleznete na www.lokomotiva.cz.

Děkuji za rozhovor.