Měli jste mít na Zlínsku koncert již před Vánocemi. Fandové se ale nedočkali…

Všichni víme, že těsně před svátky zesnul Václav Havel. Drželi jsme smutek. Koncert jsme přeložili na Tři krále, kdy se pořád dá koledovat, a tak jsme jej vlastně odehráli celý jako všude jinde v prosinci. Fanoušci tak nepřišli ani o koledy ani o vánoční písně. Navíc to byl určitě první vánoční koncert roku 2012.

V pátek vystupujete opět v klubu Golem. Proč zrovna tam? Máte k tomuto místu bližší vztah?

Golem je náš oblíbený klub. Byli jsme u začátků vzniku klubu a máme to prostředí rádi. Taky má dobrý zvuk i mezi muzikanty z jiných měst. Je to jedno z míst, na která se člověk rád vrací. I kapacitou je klub skvělý. Díky členitosti se tam dá v pohodě hrát i pro 150 lidí. Když je potřeba, narve se tam i několik stovek fanoušků.

Po sedmnácti letech nyní vystupujete bez vaší nejmilejší zpěvačky Jarmily Šulákové. Kdo dal jako první podnět k tomuto rozhodnutí?

S Jarmilkou už nevystupujeme od srpna loňského roku. Poslední společný koncert byl na Trnkobraní. Nebylo to ani tak její rozhodnutí jako spíše naše reakce na to, že už opravdu nemohla. Ani chodit, místy ani zpívat, i když ten hlas tam pořád má. Někdo to prostě vyslovit musel. Po vzájemné dohodě je to určitě nejrozumnější řešení.

Je to rozhodnutí konečné, nebo můžeme v budoucnu ještě doufat, že vás uvidíme společně na pódiu?

Tak to záleží na Jarmile a na tom, jak se bude cítit. My se společnému koncertu nebráníme, a když se to někdy podaří, dáme včas vědět.

Cítíte, že je to bez ní na pódiu jiné?

Jiné je to určitě. Myslím, že hlavně pro její fanoušky. My jsme ale vystupovali souběžně jak s Jarmilou, tak sami. Například rockové kluby a hospůdky jsme hráli bez ní, takže pro nás muzikanty to zase až taková změna není. Nehrajeme teď sice upravené lidové písně, ale zase je celý repertoár z našich vlastních kusů, čili, jak se říká, autorský. K tomu máme samozřejmě blíž.

Co pro vás osobně paní Šuláková znamená?

Už kdysi jsem prohlásil, že Jarmilka je neuvěřitelné a nevyčerpatelné množství energie a obrovský hlas. To vše uvězněné do přerostlé metr padesát vysoké matrjošky. No, a je třeba vidět Jarmilku i jako naše kulturní dědictví. Vždyť taková zpěvačka lidových písní tady nemusí být třeba sto let!

Jak jste spokojeni s ohlasy na vaše poslední album O krásách Valašska?

Jedním slovem super! Někdy je to až k nazlobení, když mí dobří kamarádi muzikanti a i někteří kritici tvrdí, že je to naše nejlepší řadové album. Je pravda, že i prodej CD i umísťování písní v některých rádiových hitparádách tomu nasvědčují. Vždyť na Radiu Čas, které nás coby úspěšnou kapelu z regionu moc nehraje, se držíme v hitparádě již několik měsíců. Je to tak, že píseň O krásách Valašska je po Zafúkaném nejúspěšnější píseň v médiích od těch dob. Takže můžu nové CD všem doporučit. Valaši by ho měli mít v domácí diskografii povinně, ostatní pro zábavu. (Smích.)

Koncertujete také v Čechách. Zajímalo by mě, jakých reakcí se vám dostává od tamních fanoušků?

Úžasných. Ono celkem dobře platí v muzice přísloví, že doma není nikdo prorokem. Jak v Čechách, tak i na Slovensku a třeba už i na jižní Moravě jsme pro posluchače exoti. Naší valašskou mluvou, texty ve valaštině, vyjadřováním, folklorem ovlivněnou muzikou a spoustou dalšího. Lidé jdou vlastně na kapelu, která pro ně hraje world music a která je něčím jiným obohatí. Tak nám to alespoň po koncertech říkají. No, a u nás doma si raději pořadatel objedná Pražáky, kteří ne vždy dovezou něco prvoligového, ale za prvoligové prachy. No, a potom nadává, jak prodělal a jak se nechal napálit. Dobře mu tak.

Pane Hrachový, jak jste vůbec oslavil příchod nového roku?

Příchod nového roku jsem oslavil na Slovensku u rodiny v malé dědince pod Strečnem ve Stráňavách. Je to Jánošíkův kraj, který mě inspiruje skoro jako Valašsko. Tam jsou lidé strašně družní a k sobě se ještě umí chovat. Do půlnoci každý slaví doma v kruhu rodinném, potom odpálí petardy na zahradě a jde se po návštěvách po celé dědině. Postává se u velkých vater, popíjí, občerstvuje, beseduje a zpívá folklor až do ranních hodin.

Dal jste si nějaká předsevzetí?

Předsevzetí si nedávám, neboť jsem je nikdy nedodržel. Myslím, že na vysvětlenou stačí říct, že jsem si dával předsevzetí zhubnout. A vidíte?! Zbytečné. Nebo ještě když jsem před dvaceti lety kouříval. Taky jsem to vydržel den dva a začal. No, a v půlce roku jsem s cigaretami sekl a dvacet let nekouřím. To není o předsevzetích, ale o vůli a správném načasování.

Měli jste přes Vánoce hodně koncertů, nebo to pro vás byly spíše odpočinkové svátky?

Letos jsme dokonce hráli i mezi svátky a musím říct, že to bylo perfektní. Trochu se vyvětrat, narovnat od televize, na chvíli odjet od plných stolů jídla, popít a posedět v hospůdce s fanoušky.

Jaký bude pro Fleret rok 2012? Mohou se fanoušci těšit na další hudební album?

Celý rok bude ve znamení příprav na chystané třicáté výročí vzniku kapely. Chceme dát dohromady nový koncertní program, dobře ho na koncertech odehrát před fanoušky a potom samozřejmě zaznamenat živě jak na CD, tak na DVD. CD budeme chtít natočit snad ještě letos na podzim a DVD až v příštím roce, tedy v roce oslav výročí.

Plánujete na letošní rok spolupráci na nějakém projektu?

Dostali jsme mega nabídku ze zahraničí, ale více upřesňovat nechci, ať to nezakřiknu. Můžu jen říct, že by šlo o filmovou muziku. I za mořem hledají nějaké hudební exoty a my to prý splňujeme. No, uvidíme.

Obsazení kapely je zatím stále stejné. Nechystáte nějaké oživení? Co takhle ženská posila?

Tak ženskou, proboha, vůbec! To je jen rozbroj v kapele! Jarmilka Šuláková byla výjimka. O tu jsme již jak kohouti nezápasili a nepředváděli se před ní. Navíc nemohla otěhotnět, uměla s námi zapařit jak chlap. To byl pravoplatný člen v kolektivu, žádná kytička. No, a taky byla nejlepší ve zpěvu. Než špatnou náhradu, tak žádnou. Vždyť Fleret byl před Šulákovou a je i po ní.

Takže žádné změny nejsou v plánu?

Změny v sestavě určitě nechystáme, teď nám to tak pěkně hraje, že mě ta muzika baví více než kdy předtím.

Jak bude vypadat páteční koncert? Co všechno se chystáte předvést?

Určitě na dvě hodiny muziky. My moc nemluvíme, raději hrajeme. Máme vydaných již třináct CD, tak chceme fanouškům zahrát co nejvíc. Určitě budeme také hrát z nového CD O krásách Valašska. Protože se chystáme na oslavu třicátých narozenin vzniku kapely, vracíme se k některým starým peckám, které bychom chtěli k výročí natočit živě na CD i DVD. Něco z těch oprášených starých kousků zazní právě i v Golemu. Navíc ve Zlíně se najdou ještě pamětníci našich začátků a tyto písně si určitě s námi zanotují.

Co byste vzkázal vašim věrným fanouškům do Zlína, kteří netrpělivě vyčkávají váš koncert v Golemu?

Určitě to, že se na ně těšíme snad ještě víc.Ve Zlíně jsme vlastně doma. V zákulisí se setkáme s našimi textaři, rodinami, s muzikanty z jiných kapel i našimi bývalými členy. Setkáme se také s fanoušky, kteří ještě pamatují naše začátky a obohatí nás o různé historky.