9°C
Během tří měsíců jste absolvovala dvanáct chemoterapií a zároveň koncertovala před tisícovými davy v rámci festivalu Hrady.cz. To je přece šílenství!
Jak se to vezme. Kdybyste zažila to, co já, když jsem stála na pódiu, tak pochopíte. Z pódia jsem viděla, slyšela a cítila takovou podporu lidí, že jsem po každém koncertě odcházela s novou silou do dalších dnů a dalšího boje. Hrála jsem jen soboty. V neděli jsem odpočívala a v pondělí chodila na chemoterapii. A potom jsem měla zase do soboty čas se dát dohromady. Teď ke konci už to bylo docela náročný, ale stálo to za to. Bylo mi aspoň na chvíli tak krásně, jako by se vůbec nic zlýho nedělo...
Kde a u koho se léčíte?
Tam, kde před osmi lety, tedy v Onkocentru na Poliklinice Zelený pruh v Praze 4. Tam mě má v péči paní doktorka Renata Koževnikovová, která se o mne starala už poprvé. Jen už tam není pan primář Václav Pecha. Ten teď žije v Českém Krumlově, tak jsem se rozhodla, že na operaci pojedu za ním. Já své kamarády, partnery ani doktory neměním! Stejně tak jsem si ponechala paní doktorku Mirku Skovajsovou, ke které chodím na mamograf i ultrazvuk a která mi oznámila, bohužel, tu první a teď i tu druhou nemoc. I tak ji mám moc ráda.
Říkala jste operace. Tak co vás tedy ještě teď čeká?
No, nic úžasnýho to nebude. Ale už jsem to zažila. Operace a zřejmě třicet ozařování.
Bojíte se?
Neznám nikoho, kdo by se těšil na operaci. Možná jen ten, kdo má nějakou třeba ohromnou bolest kloubu, se těší, že mu dají nový a že ta bolest přestane. Mě ale nic nebolelo. Bylo mi skvěle, než se v jednom okamžiku všechno změnilo a musela jsem začít s tak náročnou léčbou. Netěším se ani na ozařování, ale udělám, co bude nutné a nezbytné.
Jak ozařování snášíte?
Už před osmi lety jsem si z přístroje na ozařování udělala kámoše, abych se nezbláznila. Povídala jsem si s ním jako se psem. Chodila jsem totiž každý den, třiatřicetkrát, a tak jsem se s ním prostě skamarádila a říkala mu, jak je hodný a šikovný, že mne vyléčí. Pomáhala mi ta bláznivá hra a komunikace od strachu.
A co vás čeká potom?
To se uvidí. Můj plán je, že už ke konci roku si zase zahraju. Měla bych dokonce zpívat už na konci října charitu pro Světlušku, jen jednu píseň z mého nového alba Světlo. Písnička se jmenuje Prokřehlá a napsali ji pro mne Jaroslav Uhlíř se Zdeňkem Svěrákem. Je nádherná a těším se, že si ji zazpívám, takže mám motivaci k rychlému uzdravování.
A v delším horizontu?
Chystáme k mému novému albu Světlo, které se všem moc líbí a já z něj mám obrovskou radost, tři větší koncerty v Ostravě, Brně a v pražském Fóru Karlín. Bude to na jaře a bude to bomba. A tak věřím a doufám, že všechno dopadne dobře a to moje Světlo mi bude svítit ještě pěkně dlouhou dobu...
Poprvé i podruhé vaši nemoc před veřejností netajíte. Naopak ji s vámi sdílí i ostatní. Pomáhá vám to?
Samozřejmě a jak! Pomáháme si s ostatními podobně nemocnými lidmi navzájem. Kdo to nezažil, nemůže nikdy pochopit. Jsem šťastná za své neuvěřitelně výjimečné fanoušky. Tolik lásky, podpory a sounáležitosti bych přála všem lidem na světě. Snažím se jim to všem oplácet a myslím, že to i oni cítí ode mne. Je to síla, když mi chodí dopisy, kolika ženám jsem pomohla přečkat to šílené období, že je moje bojovnost a odhodlání také motivovalo do jejich boje s nemocí. A kolika lidem jsem pomohla se rozhodnout jít na preventivní prohlídku. Když si přečtete všechny ty dopisy nebo jen krátkou zprávu na Facebooku – zachránila jste mi život, děkuju... To je něco, co se dá slovy jen těžko popsat! Moje snaha o osvětu měla smysl. Je to neskutečně povznášející pocit.
Jak vás tak poslouchám, tak se ještě dneska objednám na mamograf!
No vidíte, tak aspoň k něčemu je ta moje nemoc dobrá!
Zítra čtěte v tištěném Blesku v 2. části:
- Jak Anna K. prožívala chemoterapie?
- Jak se jí změnil život?
- A proč je větší bojovník její pes?
Anna K. na Slavíkovi: Víc mě to táhlo na StarDance, přišla jsem kvůli desce!
Anna K. na Slavíkovi: Víc mě to táhlo na StarDance, přišla jsem kvůli desce! David Turek, Jan Jedlička
Anna K.: Po sto letech mezi lidmi, s alergií a nohou po úrazu!
Anna K.: Po sto letech mezi lidmi, s alergií a nohou po úrazu! Petr Soukup, Markéta Reinischová
