Gingerhead interview: Kapelu vnímáme jako miminko, postupně si hledáme tvář

Je to přesně rok od vydání vašeho EP Holy Ground, jak se na něj díváte s odstupem času?
Maťo (dále M): Já z něj mám pořád radost. Luboš je vždy první, co by už chtěl pracovat na nových věcech a vše, co je starší půl roku, ponechat minulosti. Já jsem naopak typ, který tím žije déle. No a paradoxně jsme tehdy na EP nestihli dát jednu písničku, protože jsme k ní neměli text a až nyní, po roce jsme ji konečně dodělali. Text nám napsal můj americký bratranec Roger z naší čerstvě objevené americké rodiny. Sice je ta písnička trošku kostlivec, ale myslím, že si zaslouží uzřít světlo světa. (smích)

RECENZE: Černý kůň českého rocku Gingerhead ukazuje sílu hned na své prvotině

Jak se líbil text Elišce, která stojí za všemi anglickými texty?
M: Naopak to uvítala a byla ráda. Text je o dešti v Praze.

Bude k němu klip?
M: Uvidíme, s videi jsme trochu na štíru, loni jsme slibovali klip k Holy Ground, který se nakonec nestačil ani realizovat. Kapela mi ho skrečovala ještě před tím, než jsme se do něj pustili. Řekli mi, že už je to trochu s křížkem po funuse a bylo by lepší tu energii věnovat do klipu k novému singlu. Teď jsem udělal klip pro jinou kapelu, tak jsem si to snad na ní dostatečně vyzkoušel. (smích)

Českých textů máte jako šafránu, jak je to možné?
Luboš (dále L): Musím se do nich vcítit tak, že to bude zpívat ženská. Ne vždy se dokážu Elišce trefit do vkusu, je na text hodně citlivá. Vzniká to tak, že jdu po zvuku a zpěvu, který je na demáči. Hledám zvuk slov tak, aby nemusely příliš překrucovat výrazy, které si tam sama přirozeně nazpívala ve své hatlamatilce. Z toho vyleze nějaké sousloví, od kterého se rozvine celý příběh. Je to naprostý opak rozevlátých básníků, kteří to hned vystřihnou, skládám ho jako mozaiku nebo merkur.

Na hudbě se podílíte jak?
M: Vyprofilovalo se nám takové autorské trio. Já s Lubošem nosíme hudební základy písniček a Eliška ve většině případů vymýšlí zpěvové linky. I když třeba někdy do písničky už nějakou linku máme připravenou, necháme Eli intuitivně na muziku reagovat po svém a většinou to celou písničku posune někam, kam bys to prostě sama nevymyslela. Ta chemie u nás funguje senzačně.
L: Nejvíc toho společně vymyslíme stejně na soustředění, kam si doveze každý nějaké střípky, které tam složíme do celku.

KAŽDÝM KONCERTEM SE POSOUVÁME DÁL

Do budoucna se budete prezentovat anglickými či českými texty?
M: Kapela je zatím jako miminko, cítíme se s ní být na začátku, i když máme všichni letité zkušenosti, tak se jako celek společně stále hledáme, usazujeme a kapela si hledá svoji tvář. Každým koncertem, každou novou písní se posouváme a profilujeme. Nyní píšeme texty primárně v angličtině, ale myšlenka popasovat se víc s češtinou nás hodně láká a Eliška to přijímá jako výzvu.

Zpěvačku Elišku máte momentálně v jiném stavu, neohrozí to chod kapely?
M: Samozřejmě jsme se jí na to ptali. Řekla nám, že při prvním těhotenství to měla tak, že snad koncertovala ještě deset dní před porodem a deset dní po porodu už zase zpívala. Teď nám říkala: "Dejte mi tak měsíc a budu v pohodě." (smích)
L: Kolem tohoto tématu jsme chodili po špičkách a říkali jsme si, že když má termín porodu v listopadu, tak třeba koncem února bychom si domluvili první hraní. Eliška se nás paradoxně zeptala jako první, zda bychom nemohli už hrát na jednom vánočním večírku.
M: S tím souvisí i historka, kdy jsme se přihlásili do soutěže Skutečná liga, kde jsme momentálně postoupili do druhého kola a semifinále má probíhat právě v listopadu. Uvidíme jak to bude, ale pravděpodobně se to bude krýt s termínem porodu. Nicméně ceny jako natočení desky, videoklip, účast na světových festivalech jsou lákavé, tak třeba se to nějakým zázrakem udělá. Vtipné ovšem je, že se Eliška přesně před devíti lety zúčastnila stejné soutěže s jinou kapelou zrovna, když byla poprvé těhotná. V semifinále ji zastoupila ve zpěvu kytaristka a na finále už byla po porodu zpátky.

VIDEO: Gingerhead podpořili vydání svého EP 360° videem

DOJÍŽDÍME RESTY, VYDÁME ŽIVÁK Z LIVE SESSION

Co vás v nejbližší době kromě soutěže čeká?
M: Dojíždíme resty. Loni jsme si natočili takové studiové live session, z kterého jsme použili dvě písničky jako bonus na EP Holy Ground. Tento studiový živák jsme celý natočili na několik kamer,  včetně speciální 360° kamery a právě nyní to celé máme ve střižně a zhruba během měsíce ho vydáme jako takové video album.
L: A jako bonus bude k němu ta zapomenutá píseň, na kterou máme už konečně text od Rogera. (smích)
M: Zároveň máme zabookované studio na konci září, kam jedeme konečně natočit nějaké nové písničky s tím, že je chceme postupně během roku vypouštět jako singly. První vydáme na přelomu roku. Rádi bychom k tomu udělali rovnou klip, ať ho zas neslibujeme jako posledně. (smích) Teď jsme byli spolu na soustředění a vzniklo tam během čtyř dní asi deset nových písniček a už se těšíme, až  je budeme moci na koncertech postupně zařazovat.

MINULÉ LÉTO JSME PRVNÍ KONCERTY ODEHRÁLI BEZ NÁZVU KAPELY A BEZ TEXTŮ

Jak jste spokojení se svojí první festivalovou sezónou?
M: Ještě ji dojíždíme. Je pravda, že je to naše první regulérní festivalová sezóna, i když loni jsme pár koncertů také odehráli, ale to byly spíš takové štěky. Minulé léto jsme měli první koncert a to jsme snad ani na jednu písničku neměli texty a už vůbec ne název kapely. (smích) Pamatuji si, jak jsme říkali: "Čau, jsme kapela, která ještě nemá název, tak kdyby vás nějaký napadl, dejte vědět. Zahrajeme vám teď pět písní, ke kterým nemáme texty, tak si něco domyslete." (smích)
L: To jsme hráli v sousední vesnici, odkud pochází náš basák, a všichni nás překřtili na Vlastíkova kapela. (smích)
M: Při letošní sezóně jsme se naštěstí už nemuseli potýkat s podobnými problémy. Od pořadatelů jsme dostali povětšinou velmi slušné časy vystoupení a nikoho z nich jsme ani nemuseli moc o ničem "přesvědčovat". Naše loňské PR k Holy Ground asi přineslo první ovoce.

Gingerhead pokřtili v Malostranské besedě své první EP

Učinkovali jste i na festivalu Krásný ztráty, co je pro vás krásnou ztrátou?
M: Třeba Dandýs, náš první bubeník, který byl u zrodu kapely a který do ní například mne přivedl. Vnímám ho jako velmi důležitý element u vzniku Gingerhead, on byl ten, který zažehl tu první jiskru. Dan od nás potom odešel a chvilku bylo takové dusno, ale jsem rád, že si k nám našel cestu zase zpět jako kamarád. Právě na festivalu Krásný ztráty byl i se svým čerstvým synkem celou dobu s námi, a dokonce nám celý koncert natočil na kameru.

Na jakém nejzajímavějším místě jste hráli?
L: V létě jsme hráli na slovenském festivalu Sitno Blues, což je pod horou Sitno u Počúvadielskeho Jazera. Stálo to za to jet tam těch šest hodin, příroda byla nádherná a přijetí bylo velmi domácí od všech. Navíc Maťo tam má chalupu, tak všichni místní byli na něj hrdí a mysleli si, že je to Maťova kapela a my ostatní jsme byli vzduch. (smích) Maťo se nám pak, chudák, omlouval.
M: Pro mě byla taky zajímavá Náplavka, kde jsme nedávno hráli. Byl to pro mne zcela nový zážitek, kdy kolem nás proudily davy lidí, včetně té proudící řeky, fakt moc pěkný.
L: Nejlepší bylo, když se zašpuntovali, zůstali a poslouchali. V tu ránu jich tam bylo třeba tři sta.
M: Tohle na normálním koncertě nezažiješ. Nejlepší bylo, když během hraní přišel za mnou jeden cizinec, ať otevřu futrál, že by nám hodil nějaké peníze… tato varianta nás vůbec nenapadla.

Trochu odbočím k vašim jiným projektům. Luboši, jak to vypadá s Walk Choc Ice, rýsuje se něco nového?
L: Čekají nás dva koncerty do konce roku v rámci našeho pětadvacátého výročí, včetně koncertu 13. 11. v pražském Paláci Akropolis. Udělali jsme jednu novou věc, kterou jsme přidali do koncertního repertoáru. Do budoucna to zůstane asi nejspíš u příležitostného hraní, protože každý máme své projekty, včetně Honzy Křížka, který momentálně pracuje na svém sólovém albu.

ROCKBLOG: Honza Křížek - Jdeme do finále!

Maťo, ty chystáš zase rodinnou koncertní akci…
M: Krom toho, že jsme o něčem podobném v naší "Miší" rodině diskutovali už dávno, hlavní podnět přišel až od pořadatelů festivalu Blues Alive v Šumperku, kde mají takovou sérii rodinně laděných koncertů Family Jam. Nám přišla škoda, že by se jednalo jen o jednorázovou akci, tak jsme si řekli, že uděláme samostatný koncert v Praze, který se nakonec odehraje 16. 10. v Lucerna Music Baru pod názvem Nechte zpívat Mišíky! Bude to v podstatě o tom, že každý z rodiny přispěje tím, čím může. (úsměv) Krom táty a Etc tam bude vystupovat tátova žena Eva se svojí čerstvou kapelou E+Mausy, dál zahrajeme my s Gingerhead a sestra Bára a brácha Adam, kteří něco zazpívají tu s námi, tu s Etc a něco dáme jen vyloženě sami jako rodinka. Myslim, že to bude každopádně velká prča. Dokonce zazní i písnička Cukrová záhada, kterou jsme se sourozenci složili k tátovým narozkám a jejíž text vznikl tak, že jsme vzali tátovy texty a složili jsme z nich takového textového Frankensteina. (smích)

Text: Hana Bukáčková, foto: archív kapely, Patrik Bouzek (koncert)

Témata: Gingerhead, Maťo Mišík, Luboš Moravec, Walk Choc Ice, Holy Ground, Radbuza fest, Nechte zpívat Mišíky!