Důležité nejsou ceny, ale kvalitní hudba, říká Miro Žbirka. Ve Zlatém slavíkovi kdysi porazil i Karla Gotta
Slovenština už dnes v Česku zní jen ve formě písní. A je to škoda. I to v rozhovoru s Janem Pokorným říká zpěvák a hitmaker Miroslav Žbirka. „My, slovenští zpěváci, jsme ztratili deset milionů lidí, ke kterým můžeme promlouvat svým vlastním jazykem,” dodává.
Do dějin československé populární hudby už zvládl udělat nesmazatelnou stopu. Díky jeho písním si ho budou navěky pamatovat fanoušci a díky jeho vítězství v anketě Zlatý slavík zase hudební historici. Dokázal tehdy totiž zdánlivě nemožné.
Po Waldemaru Matuškovi se stal druhým zpěvákem, který v anketě Zlatý slavík dokázal porazit Karla Gotta. „Vyrostl jsem tehdy z ideálů 60. let, z Beatles a Rolling Stones… a ti přitom nikdy na soutěže nechodili,” usmívá se dnes Miro Žbirka.
Antlantída a Biely kvet z něj udělaly hvězdu
Na sólovou kariéru tehdy, v roce 1981, vykročil vlastně náhodou. „Chtěli jsme být kapela, měli jsme se jmenovat Limit. Pak ale někdo přišel s tím, že na plakátu musí být mé jméno, protože ‚Limit’ nikdo nezná. Tak jsem se dostal na sólovou kariéru,” vzpomíná.
O rok později už přepisoval historii. Stal se jedním z mála, kterým se v anketě Zlatý slavík podařilo porazit Karla Gotta. „Dodnes vzpomínám na to, že právě v této době jsme hrávali písně, kterým někteří říkají megahity: jako třeba Atlantídu nebo Bielý kvet,” připomíná Miro Žbirka.
Právě Bielý kvet a Atlantída z něj po svém odvysílání na Bratislavské lyře udělaly československou superhvězdu. Přestože, jak sám přiznává, si to tehdy plně neuvědomoval. „Všímal jsem si jen toho, že jdu po Václavském náměstí a lidé mě poznávají,” vzpomíná zpěvák.
„Ocenění nejsou důležitá. Důležité je nahrát co nejkvalitnější skladbu,” hodnotí dnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
