Rituály interview: Nechtěli jsme být otrokem klasické rockové formy

Většina kapel se v poslední době rozšiřuje, vy to máte naopak - stala se z vás dvojice. Co je důvodem?
Michael: Asi to, že teď míříme víc do hloubky. Celkově je nový materiál introvertnější, a tak to funguje lépe v užší sestavě.
Richard: Rituály vznikli ve dvou, ale my jsme si pak řekli: "Pojďme udělat gang, ať to není jen projekt, ale plnohodnotná kapela." Tak jsme se obklopili dalšími muzikanty.
Michael: Vznik písniček byl stejně vždy v režii nás dvou, ale občas se při plné sestavě stávalo, že jsme byli otrokem té klasické rockové formy.
Richard: Občas to sklouzlo k většímu bigbítu, než bychom byli rádi, proto ta redukce. Tím, jak se sestava smrskla, věci začaly být paradoxně jednodušší.
Michael: Nejsi na nikom závislá a písničku si uděláš takovou, jakou chceš. Jdeš víc po songu jako takovým a nemusíš pak rozebírat s nějakým členem, jestli tam jeho nástroj hraje, nebo ne.

Rituály interview: Cítíme, že teď to má teprve sílu!

JEDINÉ, NA CO SE MŮŽEME SPOLEHNOUT, JSME JEN MY DVA

Jak dlouho ve vás takové rozhodnutí zrálo?
Richard: Nebylo to vůbec jednoduché rozhodnutí, ale různé okolnosti vedly k tomu, že jsme si řekli: "Není co ztratit a pojďme do toho." Stejně víme, že jediné, na co se můžeme spolehnout, jsme jen my dva.

Ostatním jste tolik nedůvěřovali?
Richard: Tak bych to neřekl, jsou to tví kamarádi, co v tebe věří. Mají nějaké hudební cítění, mají nějaké podobné vzory, mají něco, co je pro tebe přijatelné, aby hráli v kapele. Myslím, že jsme to v sobě moc dlouho nedusili. Zkrátka jsme si řekli nahlas, co kapela pro nás znamená teď, co předtím a co bychom rádi do budoucna, aby to pro nás mělo smysl.

RECENZE: Rituály - rock pro všechny, kterým je v masách těsno

Měli jste chuť to někdy zabalit?
Michael: Kdykoliv.
Richard: Kouzlo dělání hudby je v tom, že se člověk cítí neustále nad propastí a přemýšlí, zda to neukončit. Pokud jsi ve fázi, kdy tě hudba neživí, uvažuješ nad tím pořád. Máš z toho tolik, kolik bys chtěla? Čím je člověk starší, tím je ta otázka větší. Vydrží jen ten nejodolnější.
Michael: Mně hudba nepřestala bavit od doby, kdy jsem začínal, což považuji za štěstí. Za neštěstí považuji všechno to, co českou alternativní scénu dusí.

Vydali jste EP Rukopis. Proč ne rovnou celé album? Chtěli jste dát lidem co nejdříve najevo, že se kolem vaší kapely něco děje a že budete znít jinak?
Michael: Album je pro interpreta nejzásadnější milník, ale na to jsme se ještě necítili. Navíc je ten proces vždycky hodně vysilující. Náš poslední singl byla skladba Jeskyně, a tak jsme chtěli ukázat dlouhodobější ucelený záměr, který se nejlépe vyjádří kombinací několika písniček.

Proč jste ho nazvali právě Rukopis?
Michael: Má to několik významů, což mě vždy baví. To, jak se člověk propsal k Rituálům, to, jakou mají historii, to, že nám to přijde teď ryzí - to všechno se pak promítne do psaní - proto Rukopis.

Spolupracovali jste opět s Yardou Helešicem a Risto Sokolovskim. Vsadili jste tedy raději na osvědčené tváře, než abyste zkoušeli někoho jiného a zaexperimentovali si?
Michael: Tím, že jsme šli víc do sebe, jsme potřebovali hluší než jen muzikantskou spolupráci. Proto jsme šli opět za Yardou s Ristem. Dlouhodobě s nimi fungujeme, vídáme se i jako kamarádi. A oni moc dobře chápou, co a jakým způsobem děláme, a rozumí i tomu, co je za jednotlivými písněmi schované.
Richard: Protože mají naši důvěru, může se Michael i víc otevřít. Nové písně totiž nejsou jednoduché věci, ale těžká témata. Abys tyhle věci dobře podala, musí k tomu být ideální prostředí.  

SKLÁDÁNÍ PÍSNÍ BYLA TERAPIE

V čem se lišila tato spolupráce oproti předchozí desce?
Michael: Bylo to více promyšlený. Ve studiu jsme se snažili naplnit už dílčí věci. Dopředu jsem věděl, jaký stopy se budou přetáčet a co půjde rovnou z demáčů. Chtěli jsme to přenést co nejvěrněji na finální desku.
Richard: EP je z devadesáti procent práce Michaela, protože vznikalo v době, kdy jsem měl jiné starosti. Zemřel mi táta, takže výběr a natáčení songů zůstal na něm.
Michael: Písně reflektují naše osobní aktuální témata a napsal jsem je během loňského roku. V textech jsem se potřeboval vypsat z různých problémů nebo událostí, například narození dcery nebo rozpad manželství. Takže to byla částečně i taková terapie.

BAVILO NÁS PŘETAVIT SONG, KTERÝ REZONOVAL V DŘÍVĚJŠÍ DOBĚ

Na EP je i cover Moniky Načevy Udržuj svoji ledničku plnou, proč jste si vybrali právě tuhle věc?
Richard: Líbí se nám, že písnička má i po letech co říct. Pointa, jakou tenkrát měla Monika Načeva na mysli, se časem ještě více prohlubuje.
Michael: Vždy nás bavilo přetavit song, který rezonoval v dřívější době. Za dobu, co fungujeme, jsme tak objevili hodně skvělých českých písní, které jsou dnes trochu pozapomenuty. A my je rádi představíme mladému publiku. Navíc jsme si říkali, že by to bylo pěkné zpestření - mít na desce cover. Zatím jsme to totiž nikdy s žádnou kapelou neudělali. Takže to mě svým způsobem lákalo.

Není v dnešní době tvorba coverů tak trochu kalkul?
Michael: Nemyslím si, kdybych chtěl dělat kalkul, tak určitě sáhnu po jednodušší věci. Aby cover dostatečně fungoval, je podle mě nejlepší zalovit ve vodách, které jsou paradoxně dál, než se sama pohybuješ. Když metalová kapela udělá cover metalový písně, je to zbytečný.

Plánujete křest?
Richard: Nejspíš ne. Tohle EP bylo hodně temný a těžký, proto nám nepřišlo dobrý z toho dělat nějaký divadlo. Radši jsme to vydali trochu do ticha a uvidíme co dál.
Michael: V nejbližší době ani koncerty neplánujeme. Za sebe si musím hlavně od všeho odpočinout, už delší dobu jsem to táhl za hranicemi své vnitřní síly.

Michaeli, někteří mají potřebu tě neustále srovnávat s Robertem Kodymem. V písni Ovládnout jsi mě překvapil tím, že zpíváš v pro tebe netypickém falzetu…
Michael: Máš pravdu, je to asi netypické pro to, jak mě lidi znají, ale někdy si tak jen prozpěvuju. A v téhle písni se mi to tam prostě nějak líbilo.

VYTÍ JE OZVĚNOU DUŠE A VYJÁDŘENÍ PRIMÁRNÍCH PUDŮ

Jak si hraješ s hlasem je slyšet v písni Přítel, kde vyješ. Má vytí nějaký hlubší důvod?
Michael: Je to taková ozvěna duše, primárních pudů. Představ si zoufalé bezeslovné vyjádření těžké situace, osamělosti, frustrace. Je to zvuk, který všeobjímá všechny tyto pocity.
Richard: Když jsem to slyšel poprvé, doufal jsem, že to nezmizí, že to není náhrada nějakých synťáků. Naštěstí se to nestalo.
Michael: Nějakým záhadným způsobem jsem ten song udělal komplet během půl hodiny, takže jsem už věděl, že to tam musí zůstat. Taková magie.
Richard: Je to pro mě nejsilnější Michaelova písnička, protože vystihuje průběh vztahu a života, který poslední dobou měl, ale taky je možné, že to zůstane pro ostatní lidi skrytý.

Text: Hana Bukáčková, foto: Michal Havlíček (promo)

Témata: Rituály, Rukopis