Řecko je pro rodačku z Valašského Meziříčí Helenu Zeťovou druhým domovem. Bydlí v Soluni, ale malý byt má i kousek pod mýty opředenou horou Olymp. „Místní muži se za mnou otáčejí, ale to oni dělají za každou upravenou ženskou,“ směje zpěvačka s nezaměnitelným hlasem, která inspiraci ke skládání písní našla v rozchodu s řeckým přítelem.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  |
Novou desku vydáváte po poměrně dlouhé době, po osmi letech. Měla jste k tomu nějaký konkrétní impuls?
Ano, byl jím rozchod s dlouholetým řeckým partnerem. Deska spatří světlo světa už hodně brzy. Byla už komplet hotová, ale nakonec jsme se rozhodli přidat ještě jednu píseň, tak se vše trochu zpozdilo.
Poprvé na ní budou i songy, které jste si sama napsala…
Pár jsem jich udělala, na desku zařadíme asi dvě. Vymyslela jsem základ písní, ovšem tím, že jde o moje autorské „poprvé“, tak na nich museli ještě zapracovat jiní.
Jak vám skládání šlo?
Šlo to úplně samo. Když máte rozjitřené emoce, v mém případě po rozchodu, tak to z vás lítá. Témata jsem neřešila a psala, co mě napadlo. Až desku vydám, vracím se na dlouhý odpočinek do Řecka.
Takže teď jste byla po rozchodu delší čas v Česku?
Ano, nejdéle za mnoho let. Teď si tu užívám maličkosti, jako že zajdu na houby. Do lesa jsem dřív chodila s tátou, tak se v houbách trochu vyznám. V Řecku rostou také, ale tak, jak to máme my, že se rodina sebere a jde sbírat do lesa, tak nic takového Řekové nedělají.
Osmnáct let pendlujete mezi Českem a Řeckem, kde máte spoustu přátel i vlastní byt. Není to na časté přejíždění až příliš velká vzdálenost?
Právě že je to jen kousíček. Sednu do auta nebo na letadlo, odzpívám tady koncert, a když nic dalšího nemám, tak jedu zpátky. Kvůli psům jezdím hlavně autem, cestu znám jak „své boty“. V Česku pracuji, vydělávám peníze, v Řecku se hlavně bavím a odpočívám. Jsem tam taková „žienka domácá“. Věnuji se tam tomu, co člověk dělá, pokud není v práci. Sporty, večírky, domácí klid. Bydlím v Soluni, ale malý byteček mám i kousek pod Olympem.
Nejste pro Řeky za exotickou „seveřanku“?
Je fakt, že jsem typově úplný opak než Řekyně. Možná proto se mi tak líbí, jsou to krásné baby. Ale dnes je tam mnoho blondýn, takže nemyslím, že bych nějak vyčnívala.
A místní chlapci a pánové?
Ti se za mnou samozřejmě otáčeli, tak jako to dělají za každou upravenou ženskou.
V Řecku jste měla tři vážné známosti, takže s místními donchuány máte určitě zkušenosti. Jsou Řekové v oblasti vztahů jiní než chlapci či muži z Česka?
V Řecku je silný matriarchát, takže muži se chovají k ženám poměrně hezky. To ovšem neznamená, že jsou svatí. Když to hodně zjednoduším, tak český muž vám řekne jednou za život, že vás miluje a myslí to vážně. Řek to řekne tisíckrát denně, ale vy se můžete jen dohadovat, jestli je to pravda.
Takže jsou Řekové větší herci, co se vztahů týče?
Jsou. A také větší romantici, například takové rande více prožívají. Čeští kluci divadlo tolik nehrají a jsou trochu tvrdší a to je myslím dobře. Řecké partnery jsem nikdy nepreferovala, ale prostě jsem tam osmnáct let žila.
Helena Zeťová■ Narodila se 7. listopadu 1980 ve Valašském Meziříčí. |
Narodila jste se na Valašsku, ve Valašském Meziříčí. Co znamená být „Valachem“?
Valachem se stanete, když se narodíte na Valašsku. (smích) Ne, vážně… Valaši jsou trochu tvrdší nátury, možná to je větší zimou a horami. Podle mě jsou to tvrdé palice.
Znáte nějakého slavného Valacha? Leckdo si vybaví Bolka Polívku…
Ano, to byl chvíli náš „samopasovaný“ král. A lidé ho tu měli rádi. Však mluví jako rodilý Valach.
Které typicky valašské slovo si vybavíte takříkajíc na první dobrou?
Tak třeba nejkratší české sloveso – „hl“.
Co je to „hl“?
Jako že s něčím hnul, hl nebo nehl.
Vraťme se ještě na slunný jih Evropy. Říká se, že do Řecka jezdí Evropanky za sexuální turistikou. Je to pravda?
Říká se to. Třeba Češky a Slovenky nemají v Řecku úplně tu nejlepší pověst, protože se tam často chtějí jet vdávat. Prostě hledají chlapa – toho pověstného prince, se kterým budou žít u moře jako v pohádce. Jenže tato úvaha je chybná a většinou takové vztahy nedopadnou dobře. Ale znám i česko-řecké páry, které spolu vydržely desítky let.
Jaké mají oba národy podle vašich zkušeností mezi sebou vztah?
Myslím, že se mají rády. O Česku mají Řekové velké povědomí, už proto, že po druhé světové válce do Československa mnoho Řeků uteklo a usadilo se tu. Česko-řecká komunita je hodně propojená. No a Češi zase rádi jezdí do Řecka na dovolenou.
Poraďte českým turistům, kam zajet v Řecku na nějaké krásné a turisty přitom ne tak často vyhledávané místo.
Třeba pod Olympem je vesnička Litochoro. Nejlepší je, když si jako turista půjčíte auto či skútr a vyrazíte někam do hor. Jsou tady desítky malých vesniček, třeba jen s pár staveními, a úžasná atmosféra. Zpátky k moři do hotelu se odtud dostanete vždycky.
Během 18 let jste musela nějak pocítit řeckou ekonomickou krizi. Jak se podepsala třeba na vašich přátelích a vrstevnících?
Krizi jsem překvapivě nijak moc nepocítila, a to ani u svých přátel, kteří pracují zejména v barech a restauracích. Jsou to mladí lidé, kteří sice nemají nějak velké peníze, ale práci mají pořád. Protesty se tu ovšem odehrávaly, a to velké. Řekové jsou v tomto směru hysteričtější a bojovnější. Když je stávka, tak prostě jdou. V Česku si toho lidé nechají více líbit.
Helena Zeťová byla jednou z tváří jubilejního kalendáře Stock 2012.
Říká se, že Řekové „prošustrovali“ miliony eur za různé výhody, které jim v době prosperity nabízela vláda. Ať to byl příplatek za chůzi do vyšších pater v zaměstnání, velký růst důchodů a mnoho dalších. Jak tyto zrušené výhody po krizi vnímají?
Tehdejší plýtvání penězi si dnes dobře uvědomují. Ale když jim to tehdy politici nabídli, nebyl mezi obyčejnými lidmi důvod, aby to nebrali. Dnes z toho viní lobbisty a politiky a nadávají na ně. Jako se říká, že v Česku je horních deset tisíc, tak v Řecku je horních 700, tedy mnohem méně různých lobbistů, podnikatelů a politiků, kteří okrádali stát a mají svůj díl na pádu řecké ekonomiky.
Zeťová a Český slavík: „Ortel mě neuráží“Od chvíle, kdy Helena Zeťová získala titul Skokan roku v anketě Český slavík, uplyne letos už 13 let. Od těch časů soutěž hudební popularity ztratila hodně ze svého lesku a prestiže. A tak ani Helenu Zeťovou Slavík už příliš nezajímá. „Poslední roky jej nesleduji, i když by se to ode mne jako od muzikanta čekalo,“přiznává. Ovšem ani jí nemohl uniknout rozruch, který se v souvislosti s touto anketou v poslední době odehrával okolo kontroverzní kapely Ortel. „Ortel neposlouchám, neznala jsem je a byla jsem zvědavá. Zkusila jsem si pustit jejich poslední desky a nenašla jsem tam nic, co by mě uráželo. To však nemluvím o tom, jak žili nebo jakou politiku vyznávali předtím. Dál a víc do hloubky jsem se o ně ani o Slavíky nezajímala,“ komentuje. |
Jsou Řekové podobní v nadávání na politiku jako Češi?
My to máme jinak. Jedny si zvolíme, nadáváme na ně, zvolíme si další, nadáváme zase. My prostě nadáváme, i když nám je fajn, prostě pořád, sedíme doma nebo v hospodách a nadáváme. Řekové, když měli ještě drachmu, tak mám pocit, že byli víc soběstační a tolik si nestěžovali. Když se pak situace obrátila k horšímu, tak vstali a šli protestovat do ulic.
Občas se o Řecích říká, že jsou líní a nepracují. Vy to popíráte, že?
Ano, mně se to nelíbí. Když se třeba kolem páté ráno vracím domů z nějaké oslavy, oni už vstávají a než se v deset dopoledne udělá nesnesitelné vedro, snaží se pracovat. Pak je delší siesta a večer, když začne slunce méně pálit, tak pracují zase.
Letošní léto si kvůli muzice užijete asi i v Česku.
Budu tady teď hodně zpívat, většinou jsou to firemní akce. Jak v létě často zpívat a koncertovat nechci, tak letos udělám výjimku a na několika festivalech se objevím.
18. září 2017 |
