RECENZE: Lipo je na novém albu Lyrika upřímný sympaťák, se kterým byste zašli na pivo

Lipo

Lyrika

Skladby:
Svoboda, Ve vzpomínkách, Mimikry, Skleněný království, Vidíš co jiní nevidí, Zbývá jen snít, Nebudu lhát, Známe svoje jména, Štěstí, Hledám, Solitér 

11 trax /  min

Vydavatel: Universal

Rap má stále se rozrůstající zahrádku posluchačů, ač se kolikrát jeden může v té obrovské kvantitě interpretů snadno ztratit. Plevel tohoto žánru bohužel zakopává o jeho základní principy, jako je uvěřitelný projev, artikulace, přirozené cítění rytmu, schopnost rychlejšího frázování, ale především kvalita textů. Tím spíš, pokud chce dotyčný rapovat v češtině, z jejíž prozódie může vzniknout opravdu skvělý text. Lipo jako růže mezi trním uchopil mateřštinu velmi dobře. Jeho vyjadřovací schopnost ve spojení s beaty, které by bez něj bez problému poskytly  hudební základy popovému zpěvákovi či zpěvačce, mohou způsobit zvednutý palec i u někoho, kdo se s jeho tvorbou setkává poprvé.

ŽÁDNÝ VERBÁLNÍ BARON PRÁŠIL

Lipovou největší předností je právě pravdivost. Není to žádný verbální baron Prášil rapující o klubech, děvkách, dvou autech v garáži a lajně kokainu, kterou nestihl požít předtím, než si dal posledního loka Moët & Chandon. Když se do jeho výpovědí zaposloucháte hlouběji, musí vám znít v hlavě hlas, který říká, že ten kluk prostě jen vypráví o tom, co sám zažil. O neúspěšných vztazích, láskách na jednu noc, vlastních chybách, které se nebojí přiznat, ale i vlastním úspěchu, pocitech strachu i štěstí formou, která se vysmívá mamonu a staví na piedestal lásku k hudbě.

Lipo interview: Na albu Lyrika jsem věrný svému cítění, nemůžu svoji tvorbu znásilňovat

Hudba je na albu Lyrika protkaná nejen rapem, ale i zpěvem. Ač na ní bohužel dvakrát silně zakopává tisíckrát omleté spojení českého rapu s anglicky zpívaným textem. Jelikož se čeština s angličtinou asi nikdy nesejdou tak, aby nevyzněly lacině, trpí už úvodní píseň Svoboda a dojem kýče nezachrání ani skvělá Debbi ve Štěstí. Naproti tomu česky zpívaná Ve Vzpomínkách je naprosto v pořádku, stejně jako Skleněný království, kde jeho barva hlasu není krokem vedle. To samé platí i o jeho psaných pěveckých linkách. 

Lyrika je však i přes výše uvedené malé vady silným, upřímným celkem, který může hrdě stát na základech výborných veršů a muziky, která není jen o bicích smyčkách a syntetických zvucích. Pořád v ní totiž budou dostávat prostor i nesamplované hudební nástroje, ať už jsou to akustické nebo elektrické kytary či piáno. Spousta lidí se v Lipových sděleních určitě najde. A to je vlastně jeden z nejdůležitějších atributů rapového umělce. Žádný hype ega nebo hollywoodský film. Prostě jen vyprávět, jak život cítíme.  



Text: Filip Pešta

Témata: Lipo, Lyrika, Debbi