Ty jsi byla moje neštěstí,
já jsem myslel, že mým štěstím jseš,
dal se vaší krásou unésti,
však řekla, že mou nebudeš.
Jiný ti asi líbá teď řasy
a šeptá svoje vyznání,
on tady pláče a rve si vlasy,
srdce mu hrany vyzvání.
Protože to pochopí jenom lakýrník,
co jen černou barvou natírá,
já jsem si na tebe tolik zvyk,
až myšlenka strašná dotírá.
Jiný ti asi líbá teď řasy
a šeptá svoje vyznání,
On tady pláče a rve si vlasy,
srdce mu hrany vyzvání.
Že jste byla jeho neštěstí,
já jsem věřil, že mým štěstím jseš,
vy jste na něj hrozně ošklivá,
žes mi řekla, že jste řekla,
žes mi řekla, že mou nebudeš.
|
Karel Štědrý:
