Půlnoc, jen starý budík tu tiká,
celý dům už dávno spí, jenom já tady bdím,
drahý, ze spánku právě vzdycháš,
jako by ses ve snu bál, že Tě probudím.
Tenhle dům je plný našich snů,
velkých nadějí i malých nezdarů,
že sny mají i svůj konec, to už víš,
tak ho zítra ráno bez ohledů k nám
a jednou pro vždy opouštíš,
Tenkrát, první noc v novém domě,
v prázdné holé předsíni jsme zůstali stát,
večer, musels pro děti i pro mě ustlat
na podlaze v kuchyní, jinde nešlo spát,
Tenhle dům nad námi drží stráž,
možná sám si na svá slova vzpomínáš,
teď už nedrží Tě láska ani mříž,
všechno společné už bez výčitek zítra
a jednou pro vždy pro vždy opouštíš
všechno opouštíš, všechno opouštíš, všechno opouštíš,
Pořád všechno zdálo se Ti málo,
kvůli dluhům po nocích, pracoval jsi dýl,
když pak v stáji pár koní už stálo,
modrý bazén s fontánou, byl Tvůj nový cíl.
Tenhle dům byl plný Tvojích snů,
velkých radostí i malých nezdarů,
že sny mají i svůj konec, to už víš,
tak náš dům už zítra pro nějaký nový
sen už na vždy opouštíš,
tak ho opouštíš, na vždy opouštíš,
tak ho opouštíš, na vždy opouštíš. |
Petra Černocká:
Petra Černocká:
Petra Černocká:
Petra Černocká:
