Pokračování úspěšné reediční řady, tentokrát rok 1971 Třetí album skupiny Olympic bylo výslednicí personálních i autorských rošád. Kapelu totiž opustil spoluzakladatel, baskytarista a textař Pavel Chrastina. Na jeho místo u nástroje nastoupil Jan Hauser, slova k Jandovým melodiím dodal především Zdeněk Rytíř. Aranže se staly barevnějšími, stylové olympické ukotvení zůstalo zachováno. Posun se konal ve volnější kompoziční podobě, nechávající vzniknout písním v dříve netradičních stopážích nad pět minut. Překvapivým hostem byl Jiří Stivín, přidávající k rocku flétnové a saxofonové pasáže. Z dnešního pohledu se největším hitem stalo Bon soir, mademoiselle Paris, ale určitě si dobře vybavíte i Když jsem bejval tramp, Bláznivej Kiki, Elixír nebo Strážce majáku. Proměnila se nejen muzika, ale také obal. Po Pacákově recesistické Želvě a pop-artovém Rosomákovi se Olympic oděl do historických cyklistických, motoristických či leteckých kostýmů, aby se na titulu i uvnitř ocitla stylová koláž z fotografií Alana Pajera. Rekonstrukce rozkládacího zabalení byla tentokrát mimořádně složitá, neboť výchozí fotky při šťáře zabavila StB. Překvapením bude vinylový zvuk, letos nově pořízený z původních pásů. Výborným doplňkem je 8 bonusů na CD, nabízejících alternativní i koncertní verze. Do ultimátní podoby olympických albových reedic posunuje i toto vydání rozsáhlá ediční poznámka O. Zámostného.LS