^DmBortí se ledovec i chrám svatého ^FVíta a divně ^Chřmí^B Jdou černí poslové a dav je znovu vítá když chrastí do tmy kostmi lichých tajemství Ale neboj, po noci vždy svítá, neboj Prosím, neboj, po noci vždy svítá, neboj Někdy se moc zúží hrdla dnů a čas temně duní jak zmučené uhlí ve trafu Ale neobsáhneš růže, (jen pravdy mé úhle)??? a duše nevměstnáš do grafů Takže neboj, po noci vždy svítá, neboj Hlavně neboj,..... neboj, neboj, neboj Mohl bys dokola psům, co střeží stáda tvých myšlenek vyprávět o kolapsu světa, co vsadil na venek Raději však obrať tvář k lesu a stádo nechej klidně se pást Křič jako moře při útesu, tanči jak řeka, když protrhne hráz A neboj,...... neboj Nejde-li řetězy přetrhat, alespoň jimi chrasti křič, aby průměr nezvítězil To podstatné děje se na pomezí to podstatné děje se nad propastí V tlumeném světle, když se žena svlíká když kvete Betlém, když se odemyká Člověk je víc než lid a lid je víc než republika Člověk je víc než lid a lid je víc než republika Člověk je víc než republika