Na^Amrodil jsem se před třiceti lety pod ^Estovkami věží a pod ^AmHradem k nám ^Dmturisté přijíždí na vý^Amlety celý ^Ezbytek země je jim ukraden Jsem prostě ^AmPražák nikdy nebude to jinak pěk^Aně kecá kdo tvrdí že je víc ^DmHradčanská, Ípák, Staroměstská,^AmJiřák my máme ^Emetro a vy nemáte ^Amnic ^{E Am} SOLO – housle 2. Jednou sebral jsem pořádný kus odvahy po obědě patřičně najeden vydal jsem se na předměstí Prahy do míst kam žádná tramvaj nejede Divím se jak lidé žít mohou tu mají zaveden aspoň vodovod pach hnoje, kokrhání kohoutů každému tady čouhá sláma z bot SOLO – akordeon 3. Zašel jsem se uklidnit na pár panáků na náměstí do místní hospody seděl tam strejda oblečený do tepláků podle poslední vesnické módy Kde vzalo se v něm tolik agrese říkám sám sobě ”už se radši kliď” když konstatuji fakta polohlasem ”to je ale díra, (strejdo) hele viď” SOLO – saxofon 4. Padaly rány kolenem i pěstí marná snaha držet si ho od těla radši nedomýšlet jaké jsem měl štěstí že rána do rozkroku vedle letěla Vrátím se radši do své rodné Libně za ty monokly mi to tu nestojí tam si můžu říkat co chci klidně mezi Pražáky co maj hrdost svojí