1. ^DZvolil jsem si krásné ^Hmpovolání, ^Glehké není, ^Ato já dobře ^Dvím.^{A D}Po nocích se kradmo ^Hmplížím křovím, ^Gkvůli lačným ^Apohledům na ^Dní.^{A F#m}Mravenci mi lezou z ^Hmgatí, ^Emžihadla nepočí^Atám, ^Dkdyž pod vosím hnízdem v ^Hmmraveništi, ^Gženské lačným ^Apohledem ^Dsvlíkám.^{A D}Já rád čumím, ^F#mtaké fotím, ^Hmv rukou ^Eždímám ^Avětvičky. ^DVůbec nikdo o ^F#mmně neví, ^Hmkdyž šmí^Eruju ^Apaničky. ^DBílá blůza, podpr^Hmsenka, ^Emvšechno to mám v ^Amalíku. ^DKdyž za jednu ruku ^Hmvisím, ^Ana větvi u světlí^Dku. 2. Oběti to četné vyžaduje, hrozná řehole to vskutku je, Když mě strejda v mládí zaučoval, říkal, že to velká sranda je. Polámaná žebra bolí, všude samá modřina. Když mě moje práce prostě baví, ačkoliv je to velká dřina. Já rád čumím... SOLO – jako sloka 3. Přál bych každému z vás to co mám já, včetně diet a všech hotelů. Lítám často, jezdím autobusem, nikdy nevím kde zítra budu. Žiju prací denodenně, je to i můj koníček. Vyhlášen jsem zaměstnancem roku, na stole mám firemní hrníček. Já rád čumím... SOLO – jako sloka