✍️ Text: Michael Prostějovský🎵 Hudba: Václav Zahradník, M. Bureš
Cesta poslední
vede přes dlouhý, širý, smutný časokraj,
tu cestu poslední
na jejímž konci ráj,
lemují břízy, které sázel děd.
Tou cestou podivnou,
člověk se dává sotva na svět přichází,
tou cestou jedinou ze světa odchází,
místama, ale cesta vysychá, jak step.
Padám únavou z cesty dlouhé,
k cíli chybí jen metry pouhé,
vidím ikony, co září
jako blesky na nebi, když hřímá v bouři mrazivé
Cesta poslední v ráj se změní,
v ráji čeká nás věčné snění
a v bráně nebeské náhle končí
cesta poslední.
Padám únavou z cesty dlouhé,
k cíli chybí jen metry pouhé,
vidím ikony, co září
jako blesky na nebi, když hřímá v bouři mrazivé
Cesta poslední v ráj se změní,
v ráji čeká nás věčné snění,
v bráně nebeské náhle končí
cesta poslední.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.