Píseň pro Joriku
FCFCFNa třetím hradním nádvoří
ke mně i Ckámen hovoFří,
když Bbvzpomínám na Joriku.
A Ftojím sám.
Chtěla znát svatovítský chrám,
já jí řek, Cže jsem kasteFlán
a Bboceán jí z vlasů dých,
tu Fvůni znám.
BbPak jsme si klekli před oltář,
Fpřed sebou vidím její Dtvář bílou,
Gmikdyž nás za těch pár krátkých chvil
Fsen zasnoubil, Csen zasnoubil.
FCo řekla pak, se nedovím.
Snad „mám tě Cráda”, co já Fvím.
Ó, BbJoriko, vždyť tvojí řeč já Fneumím.CFCFGmiFFBbCGmiFFTam, kde sních nikdy neroztál
snad někde Cžije sama Fdál
má BbJorika a já jsem jí svou Fpíseň dal. CFKdyž vítr hvízdá nad plání,
zapřahá Csoby do saFní,
má BbJorika, už nikdy víc jí Fnepotkám.
BbTak stal se ze mě samotář,
Fpřed sebou vidím její Dtvář bílou,
Gmikdyž nás za těch pár krátkých chvil
Fsen zasnoubil, Csen zasnoubil.
FV duchu jí denně zahřívám,
svůj kabát Cpřes ramena Fdám
a Bbpo mracích zář sluneční jí Fposílám. CFCFGmiFCFGmiF
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.