Z^Cašeptán^Gí, že odcház^Amiíš, jak nůž v z^Fádech z^Gůstáv^Cá, usínán^Gí bez dotek^Amiů bdění dl^Fouho sp^Goutáv^Cá, odcház^Fíš, a já n^Dmievím, k^Amiam, a asi m^Farně s^Ge teď pt^Cám. ®: Proč jen vlny jd^Gou už za lodí tv^Amiou, když slané j^Fako m^Gé slzy js^Cou, proč za oce^Gán a proč pluješ s^Amiám, vždyť prázdné dl^Faně b^Gez tebe m^{Ami(F, F)}ám. Zašeptání, že se navracíš, změní půlnoc v denní jas, však tvoje touha, která zůstává, nikdy nepředhoní čas, i já se ráda všeho vzdám, jak široký je oceán. ®: *: Šeptals' mi kr^Cásně, blázniv^Fě, že máš mě r^Cád^F, šeptals' mi n^Cěžně, mazliv^Fě tisíckr^Gát^C,^{G, Ami, F, G, C, G, Ami, F, G, Ami} šeptej mi sn^Fadno, sl^Dmiova lž^Amiou, třeba mi ^Fodsud p^Gomůž^Cou.