Uzavřen v kleci vštěpovaných vědomostí, pyšně mluvící o neomezeném prostoru - všichni to říkají, všem to kdysi říkali, všichni v to věří, všechny je to naučili. "Nebe je červené a moře je žluté, slunce bylo vždy barvy černé..." Bez vlajky a bez hymny lidé by přestali být lidmi. Tradice přijímané bez známky pochybností, dogmata zatavené do šedé kůry mozkové. Člověk je pán tvorstva, zvířata jenom potrava, žena je podřadná, odlišní nemají žádná práva. Bez psů a pastýřů nemohla by přežít stáda. A "Proč?" je otázka, co se nikdy nepokládá.