1) AmiMalá Fslečna Amislýchala Fbáji Amia v dětském Fráji tak Erozkvetla Amirůže.
AmiHolčičí Fslzy ji AmizaléFvaly a z Amiveliké Fdáli k ní Evolal hlas Amimuže.
AmiVolal ji k Fsobě hlas Amijejího Fprince, Amize strany Fmince kam Ejen dítě Amimůže
R) AmiNěkdo se Gztratí na rozceCstí, Fna dlouhé Cpouti Edo pověsAmití,
AmiSnad ten kdo Ghledá nezablouCdí, Fo tom však Crozhodne Eten kdo nás Amisoudí.
2) Z veliké, hluboké, holčičí touhy, zbyly jen šmouhy v duši té ženy.
Kde byl dřív pramen, tam dnes už nic není, jen zapomnění jež pozbývá ceny.
Červené kontrolky všedního žití, jí každý den svítí jak pomatený.
R)
3)Tam někde v hlubinách vzpomínka živá možná se skrývá, když tma zuby cení.
Kdopak se dozví, jestli tam čeká, vždyť člověka leká zasvěcení.
R)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.