V otázkách hledáš pravdu, kterou znám,
Už naše láska není pozemská,
Kolikrát spolu, opak každý sám,
Jsme jako zrnko písku v hodinách.
Když mráz po zádech vůbec nemrazí,
A z nás zůstalo jenom já a ty,
Jsme jak popsaný kousek papíru,
Náš úvěr na míru, se nevýhodným stal.
Refrén:
Nic víc, než prázdný rám,
do nového rána nepospíchám,
slova zůstanou, my půjdem dál.
Nic víc nečekej, hra je bezejmená.
Do mého románu jsi vstoupil rád,
A s tebou věčných slibů vodopád,
Ve vzduchu visí jenom možná,
Snad jsi jako chladný vítr tolikrát.
Prý měsíc hvězdy nikdy nezradí,
A z nás zůstalo jenom já a ty,
Už padaj z nebe mokré provázky,
Prší nám do lásky, je konec jak se zdá.
Refrén
Jsou ulice bez jména v nichž se ztrácím,
Najednou najednou se mi den dlouhý zdá,
A místa tak vzálená kam se vracím,
Nečekej nečekej to už nejsem já.
Refrén 2x
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.