Slýchám někdy harmoniku hrát
když se kolem zvolna stmívá
naslouchám jí rád.
Vždycky mívám v duši zvláštní napětí
když se teskná řádka tónů
šerem rozletí.
Je to jak návrat do dětství
které je dávno to tam
snad ten smutný hráč vydal svědectví
o něm notám notám.
Slýchám někdy harmoniku hrát
kdosi v dálce na ní hrává
a duši hladí tou hrou
blízkou a známou blízkou a známou
když v tónech jež se lámou
oplývá tmou oplývá tmou.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.