věčnost se zamkla v hodinách
i ta se někdy unaví
v ulicích líně sedá prach
hvězda nepadá
nemůžu si přát
a divný vůně divnej chlad
na rtech kůra mrazivá
jako když končí listopad
hvězda nepadá
začínám se bát
a už je blízko nás
už slyším jeho hlas
a brzy vejde dál
přichází divnej čas
do očí padl jeho stín
a pomalu nás objímá
i srdce stichla napětím
když hvězda nepadá
musíme si přát
zkouší se ukrýt v nás
a mluví jeho hlas
a už se pozval dál
přichází divnej čas
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.