1:
Moje Gmalá jsi jak G7smutný kalný Cráno,
roky ti Amikreslí tmavý Cstíny do tváDří, Dsus4 D
pod maskou Gvelký dámy G7z odpoledních Cčajů,
stárnoucí Amiholka co se jí Cživot nedaGří. C D7
2:
Když se stmívá a vítr píská v rámech dveří,
asi ti chybí místa dávných útěků,
snad jen bolí to, že lásce člověk věří,
když se spálí o kousek cizích příběhů.
3:
Snad proto utíkáš za ztraceným snem z mládí,
ztemnělá ulice strach stínem zahání
a tomu stínu říkáš neboj, já se vrátím,
tak jako před lety po noci sladkých vyznání.
Ref:
Umíš Glhát, Cjen tichá Gzář
ve tvých Emiočích tě prozrAmiadí, D
umíš ClháG7t však nezdoCláš
toulavý Amislunce co ti v Cočích vycháGzí.
4:
Na druhý straně města čeká dětství,
kluk co ti první něžně z očí setřel pláč,
zase jsi slepá a proto krátký pohled zevní,
podvádíš osud jako hodně špatnej hráč.
5:
Bolavý loučení se ráno topí v slzách,
voňavý slůvka první úsvit rozpouští,
kouzlo se ztrácí v davech lidí v tramvajích,
to Bůh ti zase jednou hříchy odpouští.
Ref:
Umíš lhát, jen tichá zář...
6:
Holka já vím, že prázdný ruce v kapsách studí,
a že to zklamání se těžko vypráví,
život ve zlatý kleci někdy strašně nudí,
jenže má malá, to se tímhle nespraví.
7:
Tak si to srovnej holka, vím, že nejsi hloupá,
to jenom osud zkouší kolik vydržíš,
ještě máš ve vlasech zář ctnostných básníků,
co tiše čekaj až je znovu uslyšíš.
Ref:
Umíš lhát, jen tichá zář...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.