Ve stínu svejch ulit a zvyklostí, Dál jdem od nebe, když touhy spí Když dávný touhy v nás jen spí A svět je jak řeka, když táhne proud Já však chci plavat a nejen plout Chci tempa dělat nejen plout Mám v hlavě hlas, Co dál mi připomíná tiše dny Kdy u Mrázků, krad jsem Ti tulipány Zázrak se denně stal Svět ještě nebyl klišé Čas hru za náš tým hrál Mám v hlavě hlas, Co dál mi připomíná tiše mou první lásku A naše velký plány vítr co rozfoukal, Jak chmýří pampelišek Vzhůru, co náš dech hnal Jak v jantaru včela, Jak v houslích tón. Je sen, co včera odvál ten shon, Ten sen, co mi odvál ten shon Když spád doby tlačí mě zas jak píst Stejně se vracím do známej míst Chci vrátit se do známých míst Mám v hlavě hlas, Co dál mi připomíná tiše dny kdy u Mrázků, krad jsem Ti tulipány Zázrak se denně stal svět ještě nebyl klišé Čas hru za náš tým hrál Mám v hlavě hlas, Co dál mi připomíná tiše mou první lásku A naše velký plány vítr co rozfoukal, jak chmýří pampelišek Vzhůru, co náš dech hnal Kam nás ten vítr vzal, Vždyť, co bylo v nás, Je stále tam, kam nás ten vítr vzal, Proč sem zapomněl, čeho sem se vzdal Kam nás ten vítr vzal, Vždyť sme chtěli víc Tak proč to vzdát Vždyť stále můžem o to hrát Mám v hlavě hlas, co dál mi připomíná tiše dny kdy u Mrázků, krad jsem Ti tulipány Zázrak se denně stal svět ještě nebyl klišé Čas hru za náš tým hrál Mám v hlavě hlas, Co dál mi připomíná tiše mou první lásku A naše velký plány vítr co rozfoukal, jak chmýří pampelišek Vzhůru, co náš dech hnal Mám v hlavě hlas, co dál mi připomíná tiše dny kdy u Mrázku, krad jsem Ti tulipány Zázrak se denně stal svět ještě nebyl klišé Čas hru za náš tým hrál Mám v hlavě hlas, Co dál mi připomíná tiše mou první lásku A naše velký plány vítr co rozfoukal, jak chmýří pampelišek Vzhůru, co náš dech hnal Ve stínu svejch ulit a zvyklostí, Dál jdem od nebe však touhy bdí, Ty dávný touhy stále bdí