DLANĚ Vzpomínám a šeptám potají. Louky voní víc, k dětským hrám když mámy volají. Nevidím, nevěřím. Vítr nic nepoví. Zamčeným za bránou dřevěnou, slunce dává stín. Píseň tvou si broukám znavenou. Neslyším, nevnímám. Dávno ty oči znám. Ref part 1.: Tmou dlaně cítím. Dech je sám, sám, sám a sníh . . . Tmou dlaně cítím. . . . propálí. Vzpomínám na knížky barevný, prstů něžný pár. Ránem vlál tu závoj zelený. Nekřičím, nevěřím. Scházel mi čas ti říct . . . Ref part 2.: Tmou dlaně cítím. Dech je sám, sám, sám a sníh . . . Tmou dlaně cítím. . . . propálí. Tmou dlaně cítím. Dech je sám, sám, sám a sníh . . . Tmou dlaně cítím. . . . propálí. Ref part 3.: Tmou dlaně cítím, den je skryl. Tmou dlaně cítím, hledám svý. Tmou dlaně cítím jen pár chvil. Tmou dlaně cítím, odchází.