1. Magor na poušti síly ho opouští. Žízní umírá, kdo ho teď sezbírá. Vsadil se s kámošem kreténem Lubošem, zda na poušti bez pití nemožné přežití. R: Slunce pálí, vítr do očí písek fouká. On se válí, na zemi s pískem v očích kouká. Slunce pálí, vítr do očí písek fouká. On se válí, na zemi s pískem v očích kouká. 2. Vzpomínal na vodu pak na svou hospodu, kam dříve chodíval s Lubošem chlastával. Tenkrát se vsadili před všemi debili o velmi silný líh, že na poušť jde jeden z nich. R: 3. Teď je v písku zavátej úplně nahatej. Byl mu prej strašnej hic, chtěl se svlíknout ještě víc. Jenže neměl už nic na sobě, tak přemejšlel o době, jak s Lubošem z blázince hráli si na mravence a... R: 4. Při vzpomínce na Luboše dal se magor do pláče. Luboš totiž mrtvý je, on už dávno nežije On když byl jednou na sračky, vlezl doma do pračky. Byl tam skoro celý den, jenže nedostal se ven. R: x2