Čím pak je to dnes,
že ač bez peněz,
vinu se jak proužek dýmu,
jenž se k nebi vznes.
Čím pak je to, čím,
že už nebrečím
a proč říkám hostinskýmu
Johny, když je Jim.
Dám, dám, dám tisíc dukátů,
za zvuk trumpet a piána,
dám, dám, dám tisíc dukátů,
jen mi hraj hudbo do rána,
Až mě zláká zas,
trumpet něžnej hlas,
jistě víc než pár dukátů
bude stát ten špás.
A když přijde máj,
všichni, co mně znaj
věděj, že hned vzbudím tátu
a řeknu mu: „Hraj“.
Dám, dám, dám tisíc dukátů,
za zvuk trumpet a piána,
dám, dám, dám tisíc dukátů,
jen mi hraj hudbo do rána.
Hraj, hraj, hraj,
hraj, hraj, hraj,
hraj, hraj, hraj.
Dám, dám, dám tisíc dukátů,
za zvuk trumpet a piána,
dám, dám, dám tisíc dukátů,
jen mi hraj hudbo do rána.
Lá lá lá la ......
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.