Jarek Nohavica / Jiří Šotola
Stál vojak na dešti
1. AmiStál voják Dna dešti a Amibylo to už k Dránu,
Amistál voják Dna dešti a Chlídal Cdimzbrojní E7sklad,
Amistál voják, Gstál Ftam Dmisám, Cpršelo E7do kaštanů,
Dmimalounko Amisvítalo, šli ho už vystřídat.
2. Vzal voják samopal, dal do úst hlaveň tmavou,
a byl ten polibek hořký a ledový,
co mu tam na dešti v té chvíli táhlo hlavou,
od toho vojáka nikdo se nedoví.
3. Leží a nedýchá, liják mu ránu myje,
krev bloudí, země má, co s ní - nu jen ji ber,
je zbytečná ta krev, i voják zbytečný je,
navždycky zbytečný, navždycky dezertér.
4. A my tu sedíme a soudit by se chtělo,
tohle se nedělá, tak neumírá muž,
jenže to promoklé, to natažené tělo
nevzbudí žádný soud a žádná moudrost už.
5. Kdopak mu pomohl, kdopak mu ruku podal,
když v noci na pryčně seděl a nemoh' spát,
tak někdy cizí jsme, lhostejní jak ta voda,
a pak se na dešti zastřelí, zastřelí kamarád ...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.