Ležely v trávě
u líné řeky,
tam v té zemi,
kde bory šumí.
Jen čekali
až přítel měsíc,
oblohu zatáhne
černou oponou.
Dotknul se hvězd
a podíval za obzor,
vyprávěl příběhy
starých černých děr.
Byla jí zima,
tak se přitiskla,
silný, mocný,
velký čaroděj.
Možná plakala,
možná dojatá, šťastná
a líná řeka
pomalu unášela čas.
Dotknul se hvězd
a podíval za obzor,
vyprávěl příběhy
starých černých děr.
Dotknul se hvězd
a podíval za obzor,
zpíval písně
ztracených galaxií.
Kdesi v dálce
město září do noci,
nékteří lidé spí
a jiní ne a ne.
Ne a ne a ne a ne a ne a ne a ne
ne a ne a ne a ne a ne a ne a ne
ne a ne a ne a ne a ne a ne a ne
ne a ne a ne a ne a ne a ne a ne ...
Usnout.
Slavik
🌟
(5743 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.