Marco ^HmPolo strávil sedmnáct let v ^DmajČíně, na ^HmKublajchánově dvoře viděl ^Apokoje plné zlata. A přešel po hedvábné stezce přes Perský záliv za nocí bývalo slyšet jen pískání netopýrů. A vrátil se domů cestou, kterou se vozilo koření, všichni v Benátkách mysleli, že už je mrtvý. Byl zajat a ve vězení potkal písaře Rustichella, a ten jeho vzpomínky zapsal do knihy Milion. A ještě dlouho dlouho dlouho dlouho dlouho dlouho se mi zdá, ještě dlouho se mi zdá, že musim za tebou jít. Ještě dlouho dlouho dlouho dlouho dlouho dlouho se mi zdá, ještě dlouho se to zdá, ale pak to pustím.. a slyšim… vlny moře dvanáctsetsedmdesátjedna a vlny moře dvanáctsetsedmdesátjedna a vlny moře dvanáctsetsedmdesátjedna a vlny moře dvanáctsetsedmdesát… Jenom leží a má malé a živé oči, které jsou jakoby zašité pod spící tváří, a ohňostroje vzlétají k nebi a září, ale ptáci odletí a ztratí se, slzy se ztratí v dešti. A ještě dlouho dlouho dlouho dlouho dlouho dlouho se mi zdá, ještě dlouho se mi zdá, že musim za tebou jít. Ještě dlouho dlouho dlouho dlouho dlouho dlouho se mi zdá, ještě dlouho se to zdá, ale pak to pustím a slyšim… vlny moře dvanáctsetsedmdesátjedna a vlny moře dvanáctsetsedmdesátjedna a vlny moře dvanáctsetsedmdesátjedna a vlny moře.. A ještě dlouho dlouho dlouho dlouho dlouho dlouho se mi zdá, ještě dlouho se mi zdá, že musim za tebou jít. Ještě dlouho dlouho dlouho dlouho dlouho dlouho se mi zdá, ještě dlouho se to zdá, ale pak to pustím… a slyšim… vlny moře dvanáctsetsedmdesátjedna a vlny moře dvanáctsetsedmdesátjedna a vlny moře dvanáctsetsedmdesátjedna a vlny moře..