Kapodastr na 1. pražci 1.^GPravdu říkal tak ^Cadd9bezelstně ^Gtak bezelstně, že mu nikdo ^Hminevěřil ^AmiA žil tak jak pil:^C rozmáchle a ^Gsmutně 2.Já sáhl do kapsy jak bych věřil na zázrak a obracel ji na dlani světlou tmavou orel panna a zavrtěl jsem hlavou a představil si jeho noci a jeho rána 3.Jak přemýšlí co by komu prodal Korunu prosím - nutně A minci jsem mu rozmáchle a smutně podal 4.Pohladil palcem mne a okraj sklenky zvedl ji jak by si připíjel s oblohou jak by chtěl opít Všehomíra až by z té výšky dostal závratě 5.On - sotva stál na nohou vypadal vznešeně vypadal uboze človíček s dírou na patě schopný tak vraždy nebo básně Připíjím obloze! 6.Kam jste se malíři v tu chvíli poděli? Ulice za dveřmi kamsi ujížděla Dorian naskočil a dveře se za ním zavřely 7.Vyběh jsem za ním s paletou a hledal v městě do samého rána Chtěl jsem mu ukrást třemi tahy staletou tvář svého Doriana 8.Marná snaha barvy na paletě šedé je olovo šedý je cín Vše co jsem nakrad na celé světě byl jen Dorianův stín 9.Kdyby chvíli nesmlouvavě postál vím že namíchám barvu, kterou mládne A takhle nepevně v rukou držím stín Plátno - na něm nic veškeré a žádné 10.Vím že ti nikdo nevěří a přestávají dýchat dokud nevyjdeš ze dveří Ale já ne, Doriane 11.^GKde je můj obraz Doriana ^Cadd9Graye? ^GKde je můj obraz Doriana, ^Cadd9kde je? ^GKde je?? ^Cadd9Kde je??^G