Jsme smutný lidi ve smutným světě, děláte s náma to, co vy chcete. Zdá se snad, že jsme všem tady zbyteční, chodíme pomalu v barvě smuteční. Každej z nás má svý vlastní trápení, no srdce naše pomalu kamení. Musíme věřit, musíme doufat, nesmíme zemřít, nesmíme zoufat. A zpívat o lásce, to se dnes cení, nevíš, jak vzít ji, když k dostání není. V zapadlým obchodě pod pultem leží prodavač, umřel snad, prodá ji stěží. Jsme smutný lidi ve smutným světě, děláte s náma to, co vy chcete. Zdá se snad, že jsme však trochu neteční, pravdivý blázni s barvou smuteční. Každý z nás má svý vlastní ideály, no kde jsou ty doby, co jsme se smáli. Dnes je to k pláči, nebo pár lidí jsou všechno svině a pěkný židi. Každej si hrabe na vlastním písku a nahrabat chce si co nejvíc zisků. To snad není životem vaším, teď vám už neradím, teď už jen straším.