Capo 2
AmiUlicí postava Cshrbená tiše posFtupuje, maskuje a Evybírá si oběti. AmiLhostejností prostor Cnasytí k těluF přisaje, parazituje a Eusadí se v paměti.
AmiTýrá, Csvírá v Fústech Ešpína.
AmiTýrá, Csvírá Ftvůj dechE sevřenej v zajetí.
R.:Ami Je to v nás,C nepropásni ani zlomek malou Fchvíli, Ejeden pohled do očí. AmiHladová, Czamotá ti tělo do pavoučíchF sítí, Eusneš v její náručí.
Starý křivdy, rány z milosti. Na povrch vyplaví, nevinný odsoudí v okamžiku. Pochopení studna vysychá, plamen ji spaluje, izoluje zas o krok blíž jsme k zániku.
Týrá, svírá v ústech špína.
Týrá, svírá tvůj dech otisklej do prachu.
R.: Je to v nás, nepropásni ani zlomek malou chvíli, jeden pohled do očí. Hladová, zamotá ti tělo do pavoučích sítí, usneš v její náručí.
AmiMarnivá, marniváF apatie v nás,G do duše ti semena zaseje.
AmiMarnivá, marnivá Fapatie v nás,G zarostou kořeny nepokoje.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.