Až Amizítra ráno v pět, Cmě ke zdi postaví,
Dmiještě si naposG7led dám Cvodku na zdraE7ví,
z očí Amipásku strhnu Dmisi, to abych Gviděl na neE7be
Dmia pak vzpomenu E7si, Amilásko, na tebe, AmiDmiGE7
a Dmipak vzpomenu E7si na teAmibe.
Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.
Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.
Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
Lásko, nezapomeň a žij...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.