intro) 1) Jsme duchové stvořeni touto písní, smutek, samota a bolest naše srdce trýzní. Zloba, lež, nenávist zničí svět, nezbývá nám než pár let. Tak pojď, vem si nás! Nezbylo mnoho z těch všech krás! Už dusíme se z mrtvolného pachu Popel popelu, prach prachu... REF) Zbudem jen my - my už mrtví, naše duše hluboko v Zemi kotví a my, jsem stále sami. Vidíme všechno - i děje budoucí, klikaté cesty časem se vinoucí. Jsem stále sami. 2) Bolí nás každé lidské trápení, srdce křik, duše kvílení. Nemůžem s tím zápasit, nemůžem s tím dělat nic. My nemůžem, lidé ano, nestačí jim, co mají dáno. Nehledají chyby v sobě, my se tu obracíme v hrobě. Tak pojď, vem si nás! Nezbylo mnoho z těch všech krás! Už dusíme se z mrtvolného pachu Popel popelu, prach prachu... REF) 3) A tak čekáme, stále sami, až někdo pochopí s námi, že pokud lidé budou krutí dál, velice, zemře svět dřív, než malá jepice. Zemře, tak jako každý, tolikrát, kolikrát viděl všechny vraždy. I my je viděli a ještě uvidíme, bude umírat věčně, ani my ho nezachráníme... Tak pojď, vem si nás! Nezbylo mnoho z těch všech krás! Už dusíme se z mrtvolného pachu Popel popelu, prach prachu... REF) outro)