Znáte to někdy životem se mihne noc která ve vás zůstane Přijde si tichá, rozloží si jehly, do rána vám duši tetuje I za mnou jedna slétla, zatímco si spíš, tělo spánkem spoutané Já si sedím v obýváku volná, fantazie se mnou žertuje Nechce se mi spát, spálená africkým vínem Pokoj už začal tát, i sofa houpe vlastním stínem Zdá se mi divné že z míst kde spí klavír slyším jeho tiché dýchání Co je však více nepochopitelné, proč knihovnou zní vřava bitevní Asi tam válčí takty, možná střílí písně, kterým schází zpívání Znepřátelené party českých tanců zvou mě na parket, je teplá noc a v ní Já prvně opilá Sama sobě tajně slíbila Že ráno až se probudím Té noci dám rým, dám rým Tančím si vláčně bosá po pokoji a jsem dívka nocí zjitřená A náměsíčný metronom mi ze sna rozechvěle tiká do kroku Chce se mi jen tak zpívat, jenže hlava má ústa vínem přetřená Ráda bych ještě chvíli byla bdělá však únava mě drží za ruku Svítá v záclonách a valčík s polkou v náručí A se mnou v peřinách do spánku se poroučí Znáte to někdy člověku se zdají sny, které s ránem nezmizí Sem tam vám ještě polechtají spánky, sem tam vás ještě udeří Vzpomínám na svá slova, slyším jak volám "končím s askezí!" Měla bych rychle dozpívat tu píseň, dokud to ve mně nezteří Přeci já prvně opilá Sama sobě tajně slíbila Že ráno až se probudím Své noci dám rým, dám rým