Kolem nás teče dál noci proud. Pod vodou nevidím, kde je souš. Třetí chrám, v něm já sám. Jen díky němu můžu proti tomu proudu plout. Je to fuk, dneska jsem dobrej nám. I když se tý noci hnal k nám. Spočítám každej šrám. Z těch našich duší, když je plnou nocí zalívám. A kvetou, když emoce ve mě planou. Možná jednou, zatím ale nepřestanou. Pod nohama pevná země. I když právě stojím ve tmě. Stejně nevidím to černě, pokud mám tu cestu danou. Má múza bloudí tmou a já s ní tančím, než řeknem' si zatím. Má múza bloudí tmou a já s ní tančím, než řeknem' si zatím. Svět je pod peřinou snů, jak to v noci bývá. Lampy protínají tmu, kolem vládne černobílá. Hodiny odbíjí půl, město tím do ticha vítá. Obloha jak film hvězdy nademnou promítá. Zatím, co většina spí, čekám, až se zjeví. Pokud kráčím vedle ní, kromě nás tu nikdo není. Ukrytá do sítě frází, když ji nocí doprovází. Přichází a zase mizí. Kam, ani já sám nevím. Tak doufám, i když po tváři mě hladí. Jak stoupám, že ji světlo nezastaví. Vím, že pojí mě k ní touha. Promiň, jestli se teď rouhám. Protože nepřetrhám pouta, než mě ráno všeho zbaví! Má múza bloudí tmou a já s ní tančím, než řeknem' si zatím. Má múza bloudí tmou a já s ní tančím, než řeknem' si zatím. Má múza bloudí tmou. Tak doufám, i když po tváři mě hladí. Jak stoupám, že ji světlo nezastaví. Má múza bloudí tmou. Vím, že pojí mě k ní touha. Promiň, jestli se teď rouhám. Protože nepřetrhám pouta, než mě ráno všeho zbaví! Má múza bloudí tmou a já s ní tančím, než řeknem' si zatím. Má múza bloudí tmou a já s ní tančím, než řeknem' si zatím. Má múza bloudí tmou a já s ní tančím...