1. Sedím tiše, nerozsvěcím, nemůžu se ani hnout, ještě si dám tak dvě deci a pak zkusím vypadnout. Začalo to obyčejně, na půjčeným kanapi, zavři oči, objímej mě, zhoupneme se já a ty.
2. Sedím tiše, nerozsvěcím, ruce skládám pod bradu, i když chápu, že nejde o nic, nějak ztrácím náladu. Probíhá to obyčejně, pokecaný ubrusy. Nechoď nikam, objímej mě, žádný další pokusy.
3. Sedím tiše, nerozsvěcím, na stole stydne večeře, na stole stydne něco s něčím a pes škrábe na dveře. Skončilo to obyčejně
v zastrčený ulici. Ty máš bílej obličej, mě vede frajer v placatý
čepici.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.