1. V nohách mám, mám už kopec nejeden i prudkou tu stráň
tam, pod Ještědem, v uších zní mi píseň, co dřív jsem neznala, je za mnou, je pryč, co jsem kdy zpackala. Znám tu, znám, každý
stromu zachvění, v zubech prach mám a paty odřený, ale teď, když
mrazivej vzduch do plic nabírám, co bylo, už není a zem se otvírá.
Rf. Kdy jindy mám na cestu se vypravit, kdy jindy než to dnešní
ráno sychravý.
2. Ta cesta a píseň, ty mě spojují se světem a se vším, co tolik miluji a teď, když do tváře mi buší zmrzlej déšť, můj Bože na mou duši, co bylo, vem to nešť.
Rf. Kdy jindy mám na cestu se vypravit…
3. Znám tu, znám i pár bludnejch balvanů a příkopů a křovin a kroků na stranu, ale teď, když do tváře mně šlehá první sníh, můj Bože, na mou duši uslyšíš můj šťastnej smích, teď, když do tváře
mně šlehá první sníh, můj Bože, na mou duši, teď uslyšíš můj smích.
Rf. Kdy jindy mám na cestu se vypravit…
4. V nohách mám, mám už kopec nejeden i prudkou tu stráň, tam, pod Ještědem, s vichrem křičím tu píseň, co dřív jsem neznala, je za mnou, je pryč, co jsem kdy zpackala.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.