^Dmi Kronikář jednou se slzou v oku ^C a to ani ne za sto roků ^Dmi psát bude našich věků ^B sled. ^Dmi Nevěřil v Boha chudák děd, ^C bolesti neznal cenu ani ^F a konec viděl v umírání, ^Gmi s myšlenkou neznal ^F zacházet. ^{C Dmi} Pokrokem dobu temna hlásal, ^C nad horou zbraní ryčně jásal, ^Dmi uměním drzost lemplů ^B řval. ^Dmi Hřbet před tyrany ohýbal, ^C pro šlechetnost znal výsměch pouze, ^F lež, sebevraždu - východ z nouze ^Gmi a do bahna strh ideál. refrén: ^B Je tolik krás ^C, že ^Dmi tisíc let ne^Ami7stačí ^B na přehled. ^B Je ^C pevný ^Dmi řád a ^C platí ^F napořád ^B v pří^Crodě, v ^Dmi srdci, ^Ami7 ve ^B vesmíru, ^B že máme všeho ^C hojnou ^Dmi míru a ještě ^C větší ^F tisíckrát! ^Dmi Modlitba slz a mučedníků, ^C buď za to Bohu tisíc díků, ^Dmi oheň, co čistí ^Ami zlatý ^B prut, ^Dmi nastolí pravdu, kde byl blud. ^C Prorvalo slunce svazkem světla ^F pevnosti mračen, země vzkvetla, ^Gmi řád svobody byl vůlí skut. ^{F, C} refrén ^B Je tolik krás ^C, že ^Dmi tisíc let ne^Ami7stačí ^B na přehled. ^B Je ^C pevný ^Dmi řád a ^C platí ^F napořád ^B v pří^Crodě, v ^Dmi srdci, ^Ami7 ve ^B vesmíru, ^B že máme všeho ^C hojnou ^Dmi míru a ještě ^C větší ^F tisíckrát! ^Dmi Kronikář dopsal epizodu, ^C k hvězdnému zdroji zdvihl zrak. ^Dmi Vy šťastné matky šťastných B rodů, ^Dmi vy víte již, co bude pak. ^C Věk příští na vás pěje ódu ^F vítězným bojem za svobodu, ^Gmi orchestrem dějů Ami Božích ság. refrén ^B Je tolik krás ^C, že ^Dmi tisíc let ne^Ami7stačí ^B na přehled. ^B Je ^C pevný ^Dmi řád a ^C platí ^F napořád ^B v pří^Crodě, v ^Dmi srdci, ^Ami7 ve ^B vesmíru, ^B že máme všeho ^C hojnou ^Dmi míru a ještě ^C větší ^F tisíckrát!